Největší hvězdy z jižní polokoule odcházejí do Evropy
Výkonný výbor IRB, který je složen ze zástupců osmi světových ragbyových velmocí, které mají ve výboru po dvou hlasech – Anglie, Wales, Irsko, Skotsko, Francie, Nový Zéland, Jihoafrická republika a Australie, nebo jen po jednom, které mají Argentina, Kanada, Itálie a Japonsko, stejně jako zástupci regionálních federací – FIRA-AER, CAR, ARFU, NAWIRE, CONSUR a FORU, řeší v současné době vážné problémy týkající se odchodu hráčů z jižní polokoule do Evropy. Důvodem je zejména skutečnost, že ragbyové země ze severní polokoule jsou schopné vygenerovat třikrát tolik peněz než z jižní. To má samozřejmě vážné důsledky pro rozvoj ragby na Novém Zélandu, v Jihoafrické republice a v Austrálii. Jejich kluby nemohou svým hráčům nabídnou srovnatelné finanční podmínky, které jim dávají přední francouzské a britské kluby. Všechny tyto tři federace musely upustit od svých letitých předpisů, které nedovolovaly nominovaným reprezentantům hrát mimo jižní polokouli. Dnes je běžné, že největší světové hvězdy jako například hráč roku 2008 Carter odcházejí do Evropy,kde hrají ve špičkových klubech, které startují v nejlepších evropských soutěžích.
Francouzskou nejvyšší soutěž hrají ze dvou pětin cizinci
Tato situace se, ale nelíbí ani Francouzské federaci ani Anglické unii, protože jejich kluby vynakládají velké finanční prostředky na formování svých mladých hráčů a pak pro řadu z nich jen s velkými potížemi shánějí uplatnění v nejvyšších soutěžích. V současné době hraje ve francouzské profesionální soutěži TOP- 14, 41% hráčů ze zahraničí, podobná situace je také v Anglii. Hlavní problém je v tom, že na nejdůležitějších postech (spojky – první řada, zadáci atd.) hrají hráči se zahraničí a domácí reprezentace má pak velké problémy najít na tyto posty hráče odpovídající kvality. Ozývají se již návrhy na omezení počtu zahraničních hráčů, kteří mohou za klub v jednom utkání nastoupit. To se, ale bude obtížně prosazovat, protože současné ragby je natolik náročné, že přední kluby jsou nuceny uzavírat profesionální smlouvy s minimálně 35 hráči, aby byly schopné obstát s konkurencí. Soutěže jsou tak náročné, že dochází k častým zraněním, zdravotní komise IRB je proto nucena hledat nová řešení a připravuje návrhy, které by v tomto směru ovlivnily stávající pravidla.
Dlouholetý zástupce českého ragby v mezinárodních federacích Eduard Krützner napsal pro ceskeragby.cz postřehy o současných problémech světového ragby (Foto: Fotoprofesional.cz)
Jedenáct mezistátních utkání a dost
Zatížení hráčů, kteří startují v domácích soutěžích, evropských pohárech a v reprezentaci je tak enormní, že IRB povolila všem reprezentantům sehrát v roce maximálně 11 mezistátních utkání. Dále upravila čl. 9 (uvolňování hráčů pro reprezentaci) svého statutu, že od 1.1.2009 se může maximálně 30 hráčů- reprezentantů jednotlivých unií zúčastnit pouze tří třídenních soustředění v určených periodách. Úprava se také dotkla čl.4, který dnes umožňuje reprezentantům uzavřít dvě smlouvy. Jednu se svým klubem a druhou se svoji unií. Tím by se měly vyřešit problémy s uvolňováním hráčů z klubů pro reprezentaci. Bude ovšem záležet na tom, jak budou smlouvy formulovány, protože musí vyhovovat oběma stranám.
Všichni se budou spoléhat více na domácí soutěže
Současný stav rozhodně ovlivní i naši unii, protože bude čím dál tím obtížnější najít zejména ve Francii kluby, které budou mít zájem o naše talentované hráče, protože politika Francouzské federace angažovat cizince, tomu není příliš nakloněna. Abychom udrželi krok s předními evropskými uniemi a hráli v ME důstojnou roli, pak se budeme muset spolehnout na domácí soutěže, které tím pádem musí získat daleko vyšší kvalitu než ty současné. Jaká je úroveň domácí soutěže, taková je výkonnost reprezentace, to platí ve všech federacích.
Mezititulky ceskeragby.cz
Email
Tisk
