Ubytování všech týmů bylo ve čtyřhvězdičkovém luxusním hotelu. Transport na hřiště, které bylo cca 30 km od hotelu perfektně zajištěn. Stadion pro 10 000 diváků, měl výborný trávník, každé mužstvo vlastní šatnu, ale i stan pro odpočinek, pro ředitelství turnaje čtyři velké stany s veškerým vybavením. Stan VIP, druhé VIP na tribuně. Po celou dobu turnaje přítomna TV.Na obrovské obrazovce byly přenášeny všechna utkání, včetně přesného času a výsledků. Jediný kaz na kráse, byl malý zájem diváků. Chyběla správná atmosféra plného stadionu, taková, jaká byla v Hannoveru – 30 tisíc diváků.
K samotnému turnaji. Po oba dny bylo velmi teplo a tak se druhý den projevilo jak na tom jsou jednotlivá mužstva s fyzičkou. Turnaj probíhal dle harmonogramu, protože zde byl dostatek funkcionářů, rozhodčích i sběračů míčů. Naše unie zde byla dobře reprezentována Tomášem Tůmou, který patřil opravdu k nejlepším rozhodčím společně s rozhodčími s Gruzie a Rumunska, ruští rozhodčí byli o poznání horší. Ředitel turnaje byl zkušený můj dlouholetý přítel Olgario Borges s Portugalska s kterým jsem léta spolupracoval v komisi expertů FIRA-AER.
Na turnaji se jasně projevily současné rozdíly mezi ragby profesionálním a amatérským. Oba ruské týmy a Dinamo Bucurest jsou profesionální. K nim se ještě přiřadilo mužstvo Frankfurtu, která má ve svém středu sedm Novozélanďanů a ještě novozélandského trenéra. Měl jsem možnost s ním dlouze diskutovat. Majitelem klubu je velký boháč a fanda ragby, který angažoval hráče z NZ a ti se pouze věnují náboru a tréninku mládežnických družstev ve Frankfurtu.
Druhou skupinu tvořily týmy, které se na ragbyové sedmičky speciálně připravují. Mezi nejlepší patří Litevci, kteří měli v mužstvu opravdu 10 atletů, kteří trénují 3 x týdně a mají čtyři turnaje, kterých se zúčastňuje pravidelně 12 týmů. Dobře připraveni přijeli i Lotyši, kde majitelem klubu je bohatý řezník a dává hráčům dobré podmínky pro přípravu (jen pro zajímavost v Lotyšsku jsou jenom 4 kluby a ty mají jen jedno juniorské družstvo – je vidět, že i v takových podmínkách jsou schopni utvořit kvalitní sedmičkové mužstvo). Dobře hrají tradičně Chorvati ze Splitu a milým překvapením byla hra anglického týmu Bournemouth RFC – tento klub, který nepatří mezi anglickou špičku, zvítězil v jednom anglickém turnaji a proto zde zastupoval Anglii. Mluvil jsem s jejich funkcionáři, kteří byli opravdu nadšeni a slíbili, že se postarají o výbornou propagaci tohoto turnaje na Britských ostrovech tak, aby tady v příštím roce startovaly mistři z Anglie, ale také z Walesu,Skotska a Irska.
Třetí výkonnostní skupinu tvořila zbývající mužstva, která se zřejmě speciálně nepřipravují na ragby o sedmi hráčích. Pro mne bylo největší zklamání vystoupení Španělů i Belgičanů. Přesto by tato mužstva hladce porážela naše sedmičkové týmy. Máme v této opravdu velmi náročné disciplíně velké rezervy a je mně líto, že nejsme stále schopni zorganizovat kvalitní mistrovství, natož reprezentační tým.
Vyhlášení výsledků za přítomnosti všech sponzorů, představitelů města, včetně primátora bylo grandiózní. Mažoretky, hymna, lítaly zlaté konfety, prostě typická ruská oslava vítězství. Večer byla v hotelu uspořádána slavnostní večeře na výborné úrovni. Seděl jsem u stolu VIP s organizátory, včetně anglických poradců a hodnotili jsme první ročník. Celkově byla vyjádřena spokojenost všech účastníků a je jasné, že příštího ročníku se zúčastní zajisté daleko více kvalitních mužstev. Pro vítěze bude připravena finanční odměna 5 000 liber. Musím říci, že to byl pro mne velký zážitek. Jediný problém byl v tom, že když mně neustále představovali sponzory, činovníky, starosty a další oficiality, vždy se to neobešlo bez tradičního přípitku vodkou. Protže jsem byl v Rusku a dříve i v SSSR vícekrát, naučil jsem se s vodkou švindlovat a tak jsem se domu vrátil se zdravými játry.
Zrcadlo výsledků
Štít: Sofia – Hermance 25 : 12
Bowl : Bornemouth – Obolon 48 : 12
Plate : Varias – Miesniky 19 : 12
Cup : VVA Podmoskovské – Yug Krasnodar 34 : 5.
