" Pokud chceme správně hodnotit tento zápas, musíme se vrátit ke kultuře Novozélanďanů, tím myslím tu herní a také k tradici, kterou si udržují od té doby,  kdy se ragby na Nový Zéland dostalo. Jejich hra je vždy zaměřena na kvalitativní náročnost k dosahování těch nejlepších výsledků. Vždy si dovedou vzít poučení z dobrých i špatných period. Vítězství nebo porážka je nutí k tomu, aby našli ta nejlepší řešení, nepláčí nad novými pravidly, ale dovedou je naopak využít pro svoji hru. Je to pro ně vždy výzva a všechny diskuse jak mezi hráči, tak v realizačním týmu se točí jen a jen o tom, jak svoji hru zdokonalit," píše  Pierre Villepreux úvodem svého komentáře.

" V Marseille v utkání s Francii dokázali hosté prosadit svůj styl a bojovného ducha, který s tím souvisí. Jejich umění přenést hru do prostoru méně obsazeného,  kde je snadnější postupovat vpřed, plně prokázali v tomto zápase. Umí výborně pokrýt celé hřiště, znejistit soupeře svoji hrou s míčem v ruce, neustálými změnami hry ve vysokém tempu, podpořenou výbornou podporou hráče s míčem, rozhodí dokonale  obranu soupeře. To se jím daří,  jak ve hře do strany, tak při prorážení v ose. Budí to dojem, že je jich všude víc než soupeřů. Neustále usilují o to mít míč pod kontrolou a dát dostatek času svým spoluhráčům, aby se efektivně rozmístili do prostoru, kam bude akce pokračovat. Všichni hráči rychle a dobře reagují na pohyb obrany a dovedou si vydedukovat,  jak se bude ve hře pokračovat a jaká bude jejich role v následné akci. Podpora hráče s míčem je základem jejich hry, která je organizována na principu pochopení „všeobecného pohybu hráčů ve hře“ a symetrie (vyrovnaný poměr sil) nebo asymetrie ( nevyrovnaný počet sil) pro řešení dané situace. All Blacks dovedou velmi rychle posoudit situaci a poměr sil,  jak v útočné, tak obranné fázi a najít to nejlepší postavení pro úspěch akce. Jak do útočné, tak obranné akce se musí zapojit celé mužstvo. Právě to byl základ úspěchu All Blacks,  všichni výborně ovládají „všeobecný pohyb ve hře“ jak při útočení, tak při bránění a v tom plně předčili Francouze. Francie byla poražena zejména proto, že hráči prvního obranného valu často neuměli správně reagovat na hru svých soupeřů, kteří je uměli přečíslit zejména hrou rukama. Navíc se Francouzům nedařili taktické kopy, kterými chtěli získat pole a toho dovedli All Blacks výborně využít k protiútokům. Novozelanďané mají v sobě zafixováno, že se musí neustále postupovat vpřed, ale ve stoje. Na zem jdou jen tehdy, kdy už není jiné řešení, ale právě v organizaci rucku jsou nepřekonatelní. Míč vždy vychází velmi rychle, což umožňuje jednak přečíslení, ale také překvapení soupeře. Není to dáno tím, že by byli fyzicky silnější, ale výbornou podporou hráče s míčem. Není to tedy vítězství v boji tělo na tělo, ale vítězství rychlosti akce. Jsou také výborní ve statických situacích, dovedou správně posoudit kdy se musí plně angažovat a kdy není třeba plýtvat silami, tomu se říká ragbyová inteligence," hodnotí dál znalec hry se šiškou hru borců z Nového Zélandu.



"Na Francouzích bylo vidět, že měli chuť hrát po celý zápas, možná že průběh zápasu byl ovlivněn také tím, že Bleus nedotáhli výborný průnik Jauziona na začátku zápasu k položení pětky, což by jim samozřejmě pomohlo k získání sebedůvěry. Tu neustále ztráceli tím jak narůstalo skóre zápasu a jejich hra byla příliš chaotická. Bylo to dobrá lekce z moderního ragby a je nutné si z toho vzít ponaučení, tak jako to dělají All Blacks a najít ty nejlepší prostředky ke zlepšení organizace naši hry, abychom se dobře připravili na RWC, soudí Pierre Villepreux.

Podle  Midi Olympique volně přeložil E.Krützner