Utkání řídil belgický rozhodčí Serge Goffinet. Jelikož se jedná o dvě mužstva, která v současné době vedou tuto skupinu, jedno z nich asi postoupí do naši skupiny. Proto vás chci seznámit jednak s organizací zápasu, ale hlavně s úrovní jejich výkonnosti.
   Zápas se hrál na krásném stadionu, který je součástí sportovního komplexu, který je v majetku města. Kromě hlavního stadionu má místní klub, který v současné době vede Švýcarskou ligu, ještě dvě další hřiště. Na těch se od rána konal turnaj v „sedmičkách“, za účasti cca 12 klubů. Všichni účastníci turnaje přišli fandit domácí reprezentaci. Na hlavní tribuně, která byla prakticky plně obsazená, bylo okolo 2000 diváků.

   Švýcarská reprezentace měla krátké soustředění od pátečního rána a byla ubytována v hotelu „Best Western“, stejně jako já a rozhodčí. Před utkáním byla v hotelu uspořádána tiskovka za účasti TV. Ta také snímala celý zápas.

   Výkop byl v 15,00 hodin, bohužel začalo pršet, takže celý zápas se odehrál v dešti. Obě mužstva začala opatrně a využívala dlouhých kopů k tomu, že čekala na chyby soupeře. Kopy nebyly příliš taktické a přesné, takže hra byla dosti neurovnaná. Byli to ale Švýcaři, kteří chybovali při zpracování dlouhých kopů a tak se do hry dříve dostali hráči Andorry. Mužstvo Andorry (mají jen jedno) startuje ve Francouzské soutěži „Honneur“ Comité Pyreneje. Bylo na nich vidět, že jsou lépe sehraní a mají zažitý určitý systém, zejména účinného protiútoku, který na Švýcary v prvním poločase platil. Měli několik dobrých akcí, které však nedotáhli k položení pětky. Mají dobrého kopáče (křídlo Abello), který proměnil 2 TK a jeden drop. Švýcaři mají robustní roj, složený většinou ze starších zkušených hráčů, kteří se snažili využít svých předností ve hře v kontaktu, chyběla jim však lepší podpora a tak většina akcí skončila dobrou skládkou Andořanů. V prvním poločase mělo Švýcarsko jen jednu akci útokem, která nakonec skončila předhozem před brankovištěm. Poločas vyzněl jasně pro Andorru, i když vedla jen 9 : 6. Ve druhém poločase Švýcaři méně chybovali a měli tak více míčů, podařilo se jim několik dobrých akcí a dostali Andorru pod tlak. Ta se sice dobře bránila, ale po dobré akci celého útoku, Švýcaři položili k praporku, ale neprokopli. Ujali se vedení a začali si více věřit, po průniku vazače (Lin) a dobré podpory, položili opět pětku, tentokrát pod bránu s prokopem a upravili na 18 : 9. Andorra opět zabojovala, ale dvě pěkné akce útoku s velmi dobrou podporou zadáka, Švýcaři jen s námahou ubránili. Z ojedinělé akce na půli soupeře Švýcaři zvýšili TK na konečných 21 : 9. Andorra útočila až do poslední minuty, když položila u praporku, ale pětka nebyla uznána, protože si hráč šlápl těsně do autu. V obou mužstvech byli nejlepšími hráči vazači za Švýcary Lin (Angličan) za Andorru Kirikashvili (Gruzínec). Podle mého názoru by obě mužstva neměla být pro naši reprezentaci vážným soupeřem. Švýcaři spoléhají spíše na sílu roje, hráči však hodně sólují ,ale chybí jim k tomu potřebná podpora, měli nepřesné auty, mlýny byly vyrovnané. Ve skrumážích byli lepší Andořané, měli rychlejší míče z rucků. Útok děla mnoho technických chyb, hráči jsou často špatně postavení a hrají jen klasické útoky, bez potřebného přečíslení. V obraně byly obě mužstva poměrně dobré, Andorra se snažila využít celé šířky hřiště a hráči o sobě lépe věděli a lépe se podporovali. Deštivé počasí byla pro ně jasná nevýhoda. Švýcaři mají francouzského trenéra Philippa Filiatra, ale na hře to není příliš znát.

   Po utkání byla uspořádána velmi dobrá společná večeře v areálu sportoviště, s tradičním předáváním kravat a dalších ragbyových suvenýrů. Následovalo také vyhlášení nejlepších hráčů a byli to již zmínění vazači. V restauraci jsme také měli možnost sledovat krásný zápas „Poháru 6 zemí“ Irsko – Anglie. Třetí poločas si hráči Švýcarska zřejmě užili, protože druhý den na snídani byli pěkně znavení. V 10,00 hodin měli hodnocení zápasu a poté oběd a odjezd do svých domovů. Andorra šla zřejmě brzo spát, protože měla ráno brzký odlet směr Barcelona.

   Na společné večeři před utkáním jsem se dozvěděl řadu zajímavostí jak z belgického, tak švýcarského ragby. Belgické ragby má v současné době velmi dobře nakročeno ke zvyšování sportovní výkonnosti všech kategorií. Mají velmi dobře zpracovaný Strategický plán, který se jim daří přes různé potíže většinou plnit. Kluby extraligy mají k dispozici dvě hřiště, čímž řeší problém jejich vytíženosti vícero družstvy. Ty nejlepší kluby mají maximálně 7 družstev, včetně Áčka. Povinností klubů je také zajistit určitý počet rozhodčích a tak v Belgii mají dnes 200 rozhodčích. Rozdíl je v tom, že veškeré finanční náklady na školení a stáže hradí a organizuje unie. Rozhodčí mají samozřejmě pravidelná doškolování a unie vyškolila také dostatečný počet komisařů, kteří sledují výkony jednotlivých rozhodčích. Ti jsou po každém kole hodnoceni a v případě, že 3 x dostanou špatné hodnocení, jsou přeřazeni o třídu níž a naopak. Rozhodčímu platí unie veškeré náklady na cestovné, klub platí 50 euro za zápas. Podobný systém je ve školení trenérů, tam mají výhodu v tom, že s unií velmi dobře spolupracuje jejich Fakulta tělesné výchovy a tak většina trenérů těch lepších klubů má vysokoškolské vzdělání. Také v tomto případě, veškerá školení, doškolení a stáže jsou plně hrazeny belgickou unií. Trenér reprezentace McIntosh (je trenérem francouzského klubu Pro-2 .St.Etienne) má vlastního sponzora, takže unii nic nestojí. Velmi se jim vyplatila propagace ragby v době Světového poháru v roce 2007 ve Francii. Pořádali řadu akcí, které přilákaly řadu nových adeptů a od roku 2007 se navýšil počet zejména mladých ragbistů více jak o 25%. Podobné akce mají připraveny na letošní rok i když SP bude na Novém Zélandu. Unie pořádá pravidelně 3 – 4 velká utkání na hlavním stadionu v Bruselu, kdy návštěvy dosahují až 20 000 diváků. Cílem Belgické unie je postoupit z naši skupiny do ME 1 a udržet se tam. Stejně tak mají v plánu vylepšovat své postavení v kategoriích U-20 a U-18 tak, aby byly zařazeni do 3.kategorie podpory IRB, která zajišťuje jednak daleko vyšší grandy, ale také velmi dobré soupeře v rámci různých turné. Proto zřídily dvě Centra pro formování talentovaných hráčů, jedno ve Vlámské a druhé ve Valonské oblasti. Komunikaci unie s kluby se řeší u pravidelnými 2 měsíčními setkáními, na kterých se řeší případné problémy, hodnocení a analýzy.

   Švýcarská federace má daleko skromnější podmínky i cíle. Cílem je postup Áčka do naši skupiny ME a zlepšení výkonnosti mládežnického ragby. To se jim celkem daří o čemž jsme se přesvědčili také my při vzájemných utkáních i stážích. Ve Švýcarsku mají také nedostatek erudovaných trenérů i rozhodčích. V současné době se tomuto problému plně věnují a pořádají školení a stáže pod vedením expertů FIRA, nebo FFR. Posledního společného školení trenérů a rozhodčích, které uspořádala federace v krásném sportovním středisku, se zúčastnilo 40 trenérů a 30 rozhodčích. Vše na náklady federace. Po stránce propagace ragby, které je ve Švýcarsku malým sportem, se jim daří v současné době s úspěchem dostat ragby do TV a o ragby se více dočtete jak po tiskovkách před mezistátními zápasy, tak o ragby ve světě, zejména ve Francii.

   Je až s podivem, jak jedno mužstvo (jeden klub s mládežnickými družstvy) z Andorry, které startuje ve francouzské soutěži je schopno konkurovat reprezentacím ve skupině ME 2 B. Na mužstvu je vidět, že je to dobrá parta a mají ragby opravdu v srdci. Federace jim hradí ubytování , stravné a cestovné, ale hráči za zápas nic nedostávají. I v amatérském ragby je možno dosahovat dobrých výsledků a to je dobrá deviza pro všechny federace, které nemají na růžích ustláno.