Zápas měl výbornou úroveň a 10 500 diváků neustále aplaudovalo krásným akcím obou mužstev. Trenéři obou výběrů Lagisquet a Rodrigez za Barbary a Morais a Putra za  výběr Evropy naordinovali svým hráčům útočné pojetí a zejména respekt k soupeři. Hrálo se oboustranně tvrdě, s plným nasazením, ale v duchu fair-play. Utkání  bylo ukázkou moderního ragby, kde dominovala rychlost, jak absolutní tak akcí. Byla to prostě óda na ragby, která nadchla všechny diváky a na hráčích obou týmů bylo opravdu vidět,  jakou mají ze hry radost a potěšení. To by měl  být vždy ten nejdůležitější prvek, který by měl náš krásný sport provázet. V utkání zvítězili Barbaři 39 : 26, avšak výsledek nebyl podstatný. Předvedená hra a zejména ofenzivní akce dvou nejmenších útočníků na hřišti Garcii a Touleta byly jak z čítanky světového vrcholového ragby.

Po utkání následoval koktejl,  na kterém se sešli pozvaní hosté s hráči a zástupci realizačnícý týmů obou mužstev. Měl jsem dlouhou diskusi s oběma Tomáši, Moraisem z Portugalska a Putrou z Polska, trenéry Evropského výběru. Oba se mne ptali,  proč jsme nikoho nenominovali do výběru Evropy, že by určitě někoho vybrali.  Opravdu jsem jim na to nebyl schopen vysvětlit  a myslím si, že to byla velká chyba. Vždyť přece hráči, kteří nebyli s reprezentací v Moldavii, jako Honza Macháček, Pavel Syrový, nebo Honza Žíla či Jirka Skall, by si to plně zasloužili, myslím si, že nás v Evropě vždy výborně reprezentovali. Takových utkání člověk za život mnoho nesehraje. Sám jsem  v roce 1968 v rámci oslav 60 let německého ragby v Hannoveru, kde jsem hrál za XV Evropy a dodnes na to utkání rád vzpomínám. Nakonec jsme se dohodli, že by pro propagaci ragby bylo záhodné, aby se podobné úspěšné akce konaly každým rokem a tento návrh jsem přednesl prezidentu J.C.Baquému. Ten s tím rád souhlasil a rozhodně se to prý projedná na příštím zasedání Exekutivy FIRA.

Po koktejlu následoval slavnostní banket s hráči obou týmů. Střídali se řečníci, pěla se chvála, předávaly dary, hodnotilo se utkání. Dostal jsem do mé sbírky výroční kravatu FIRY a bylo mi trochu líto, že jsme asi jediná unie, která nemá už tři roky vlastní kravatu.