Nedávno jsme měli možnost sledovat kvalifikace mužů i žen, na OH 2020 v Japonsku. Tyto turnaje nám ukázaly, jak velký pokrok ve výkonnosti „sedmičkového ragby“, dokázala řada federací. Jak je na tom české sedmičkové ragby? O tom napsal pro Českeragby.cz Eduard Krützner senior, který dění sledoval na TV Rugby Europe, která utkání vysílala.
Osobně jsem se zaměřil zejména na turnaj žen, protože se jej zúčastnila také česká reprezentace. Díky Rugby Europe TV, jsem viděl všechny zápasy českých ragbistek. Pokusil jsem se provést zhodnocení české účasti, které jsem poslal k posouzení, vedení české unie. K čemu jsem dospěl?
Pro české hráčky to byla rozhodně velká škola ragby a to, že se umístily na posledním místě, nebyla rozhodně jen jejich chyba. Většina z nich v každém utkání srdnatě bojovala, ale český tým bohužel jako jediný, neměl vůbec žádný systém, jak obranné, tak útočné hry. Většině hráček chyběla rychlost, která je základem úspěchů v této náročné disciplíně. Důkazem jsou pouhé tři pětky, které dokázala položit jen jedna hráčka (Čuprová), díky své rychlosti a přehledu. Při tom měl český výběr za sebou, starty na dvou turnajích v rámci ME Trophy. O to více mne překvapilo hodnocení trenéra reprezentace, který označil letošní jarní sezonu za úžasnou. Přitom jsme prohrávaly zápasy s týmy, které jsme ještě nedávno porážely (Rumunsko, Finsko, Moldavsko, Německo), ale i Polsko, které udělalo ze všech týmů, snad největší skok ve výkonnosti (na turnaji Grand prix v Charkově, tento víkend, porazilo Irsko 45 : 14 a obsadilo 3.místo za Francií a vítězným Ruskem). Na tomto turnaji se také výborně prezentovaly týmy z Belgie a Nizozemska, které se kvalifikace na OH nezúčastnily, ale pravidelně startují na Grand prix RE. Výkonnost Češek se rozhodně nemůže zlepšit, pokud nebudeme schopni provést skutečně odbornou analýzu české účasti v evropských soutěží, domácí soutěže, českých reprezentantek i realizačního týmu. Stará bolest tuzemských ragbistek je, že si nedovedeme přiznat, že nám ragbyový svět stále více výkonnostně uniká. To má za následek, že se nám umístění na posledním místě v kvalifikaci na OH, zdá jako úžasný úspěch. Je samozřejmé, že se s profi týmy, jako Anglie, Francie, Rusko,nemůžeme srovnávat, ale Polsko, Švédsko, Nizozemsko, Belgie, nám ukázaly cestu, jak v krátkém horizontu je možno při dobré koncepci rozvoje sedmičkového ragby, dosahovat velmi dobrých výsledků.
Mužská kvalifikace se hrála ve francouzském Colomier a opět nám nabídla řada výborných výkonů. Vítězní Angličané si zaslouženě zajistili postup na OH, když porazili ve finále Francouze, ti společně s Irskem, mají ještě šanci se kvalifikovat v dodatečném turnaji v příštím roce. Pro tak výborné týmy jako Španělsko, Portugalsko, Itálie, Gruzie, Rumunsko, ale i stále se lepšící Polsko a Německo, které s přehledem zvítězilo o tomto víkendu, v Grand prix RE ve finále nad Španělskem 28 : 14, zůstala možnost sledovat olympijský turnaj jen u televizorů. Také kategorie mužů udělala v řadě zemí ohromný výkonnostní posun, který se nám neustále vzdaluje. Příčinou stagnace českého týmu je nekoncepční systém domácích soutěží, ale hlavně postrádáme odborníky na tuto zcela odlišnou a náročnou disciplínu, která je tolik vzdálená XV ragby.
Důkazem je tuzemský Pohár VII, kde startuje 12 mužstev, které nemají dostatek hráčů na XV, což je zajisté záslužné, ale se „sedmičkovým ragby“ to nemá opravdu nic společného. To, že jen 4 kluby odehrály všechny 4.turnaje je dostatečným argumentem. Mnohokrát jsem navrhoval, aby tyto kluby hrály ragby o „deseti“ hráčích, které je daleko méně náročné na jejich technické a taktické kvality a blíží se klasickému XV ragby.
Turnaje pro ligové kluby v měsíci srpnu už třikrát prokázaly, že je to nevhodný termín. Důvod číslo jedna, mužstva jsou v srpnu v plné přípravě na XV ragby, tak jak v celé Evropě.
Důvod číslo dva, klasické evropské soutěže, ve kterých bychom rádi uspěli, se hrají až za 10 měsíců, následujícího roku. Který zkušený trenér reprezentace by schválil takový nesmysl, který prokazatelně nemůže mít žádný kladný vliv na výkonnostní růst vybraných hráčů. Věřím, že blud o tom, že trénink „sedmiček“ je nejlepší přípravou na „XV“ už nikdo konečně neprosazuje.
Do třetice, nápad, že české „VII“ ragby získá na výkonnosti, vytvořením týmu Dukly, se ukázal nefunkční. Velmi slabé výsledky, kterých Dukla dosahovala na řadě mezinárodních turnajů, jsou toho pádným důkazem, poslední místo i na nedávných „sedmičkách“ v Praze, nepotřebuje komentář. Mužstvo nikdy nehrálo ve stejné sestavě, stejně jako ženy, postrádá jakýkoli moderní systém hry. Vážným problémem je skutečnost, že Dukla není členem Unie a ani nemůže být, protože by to odporovalo stanovám Unie, ale také pravidlům World Rugby.
Stále nám chybí reálný Strategický plán rozvoje, odpovídající možnostem unie, ale hlavně i klubů, kde musí mít také své místo „sedmičkové“ ragby, s koncepcí, jak krátkodobou, tak dlouhodobou. Se splnitelnými úkoly, v daných termínech a osobní odpovědností pověřených funkcionářů.
Nereálné nápady, jako start na OH a RWC jsou z říše pohádek a svědčí o tom, že nejsme schopni odborně vyhodnotit současnou výkonnostní úroveň našeho ragby. Už není čas neustále oddalovat důkladnou analýzu, která nám umožní hledat efektivní řešení, která nás konečně vyvedou z naši dlouhodobé krize.Eduard Krützner senior
