Národní seznamy evropsky významných lokalit vznikají v každém evropském státě. Požadavek na tvorbu seznamu vyplývá z evropského práva, konkrétně ze směrnice o „stanovištích“. Cílem soustavy Natura 2000 je ochrana cenné evropské přírody a zachování její biologické rozmanitosti pro budoucí generace.
Směrnice definuje 60 typů přírodních stanovišť (určité typy lesa jako např. lužní lesy, bučiny, vodní plochy, louky atd.) a 105 významných a v rámci Evropy ohrožených druhů, které se vyskytují na území ČR. Směrnice také stanovuje na základě jakých odborných kritérií (velikost populace, kvalita stanoviště) mají být EVL navrhovány. Každý evropský stát musí v souladu se směrnicí navrhnout na svém území EVL pro jednotlivé druhy či stanoviště, které se na jeho území vyskytují. Jednotlivé návrhy jsou podrobeny odborné diskusi v rámci EK, která zajišťuje dostatečnou ochranu druhů a stanovišť v rámci celé EU.
Směrnice definuje 60 typů přírodních stanovišť (určité typy lesa jako např. lužní lesy, bučiny, vodní plochy, louky atd.) a 105 významných a v rámci Evropy ohrožených druhů, které se vyskytují na území ČR. Směrnice také stanovuje na základě jakých odborných kritérií (velikost populace, kvalita stanoviště) mají být EVL navrhovány. Každý evropský stát musí v souladu se směrnicí navrhnout na svém území EVL pro jednotlivé druhy či stanoviště, které se na jeho území vyskytují. Jednotlivé návrhy jsou podrobeny odborné diskusi v rámci EK, která zajišťuje dostatečnou ochranu druhů a stanovišť v rámci celé EU.
O tom, co je třeba chránit na Slavíkových ostrovech, vypovídají svědectví informační tabule (Foto: Petr Skála)
Český seznam vznikl v roce 2005 po rozsáhlém mapování území ČR Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v letech 2000–2004. V minulosti byl seznam 2x doplňován po přehodnocení Evropskou komisí. Naposledy Evropská komise seznam přehodnotila v roce 2011. To vyústilo mj. v požadavek EK na doplnění 7 konkrétních lokalit, které se v návrhu doplnění objevily několikrát již v minulosti, ale předchozí vlády je nikdy neschválily. Mezi tyto lokality patří např. Slavíkovy ostrovy, Labské údolí, Ždánický les či Meandry Jihlavy. Po 2 letech nečinnosti minulého vedení MŽP zahájila Evropská komise s Českou republikou tzv. pilotní řízení, které předchází řízení pro porušení evropského práva, tzv. infringementu. V pilotním řízení stanovila jako podmínku doplnění seznamu podle jejích požadavků do ledna 2016.
Stávající český seznam čítá 1075 evropsky významných lokalit o celkové rozloze 7 856 km2, tedy necelých 10 % území ČR. Po doplnění seznamu se evropsky významné lokality v ČR rozšíří o 170 km2, což představuje 0,2 % území ČR. EVL v ČR tak budou pokrývat 10,23 % území ČR.
"Ve srovnání s ostatními státy je Česká republika co se týká pokrytí území lokalitami EVL stále na chvostu žebříčku. Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko má v režimu EVL přes 25 % rozlohy státu, na Slovensku pokrytí EVL dosahuje téměř 14 % rozlohy státu, což je i celoevropský průměr," srovnává náměstek ministerstva Dolejský.
Českeragby.cz na své expedici v Přelouči modráska bahenního zpozorovalo, jak si poletoval po louce, kde se více než dvě desítky let hrálo ragby. Hru se šišatým míčem zde hrály dokonce dva kluby a to armádní VTJ Přelouč a civilní Tesla Přelouč. Lze říci, že během působení armádních ragbistů v Přelouči a následně po vzniku klubu Tesly Přelouč v roce 1974 na hřišti na Slavíkových ostrovech hrály týmy všech tehdejších českých klubů. Slavil se zde mistrovský titul Dukly Přelouč, hrály zde mládežnické týmy a odehrála se zde i mezinárodní utkání.
Teď se zde místo ragbistů prohánějí modrásci bahenní a to bude také důvod, proč nebude možné vytvořit důležité vodní dílo pro splavnění Labe až do Pardubic.
Takto vypadá bývalé hřiště nyní. Červené šipky míří na místa, kde dříve stály ragbyové branky.
Nutno dodat, že vyhlášením lokality Louky u Přelouče by se nic nemělo měnit z pohledu současných vlastníků lokalit. Jen se zde patrně nebude moci nic nového postavit. Nu a o to jde.
(ps, Českeragby.cz, foto: Petr Skála)
