Po dva dny jsem měl možnost sledovat výkony českých děvčat na Mistrovství Evropy, které pořádala tuzemská unie na stadionu RC Sparty, Na Podvinném mlýně. Mohu jen konstatovat, že tak velké výkonnostní zlepšení, jsem od české reprezentace, ale i od ostatních družstev, nečekal.
Vzpomínka na rok 2015
V roce 2005 jsme pořádali také ME, ale tehdy jsme reprezentaci České republiky těžko skládali ze dvou až tří družstev, která u nás v té době s ragby začínala. V současné době má realizační tým možnost výběru reprezentantek minimálně z patnácti týmů, které hrají v našich pravidelných soutěžích. Takový bouřlivý rozvoj ženského ragby jsme před deseti lety, kdy jsme jej přijali pod křídla unie, přes odpor řady funkcionářů, vůbec nepředpokládali. V současné době jsou české ragbiistky nejlepším družstvem, které reprezentuje Českou rugbyovou na unii na mezinárodní scéně.
Dlouhodobá příprava přinesla úspěch
Právě na rozvoji ženského ragby se můžeme poučit o tom, že přes stále minimální podporu od Unie, přestože jde to Olympijský sport, jak je nutné, aby se hráčky systematicky, dlouhodobě a odborně připravovaly pro reprezentační povinnosti. V současné době mají na naše poměry, kvalitní soutěže, pro vybrané hráčky je vypracován tréninkový plán, takže řada z nich trénovala v přípravném období až 5 x týdně. Před ME se zúčastnily dvou turnajů, v Hailbronu zvítězily a v nejkvalitnějším evropském turnaji v Amsterdamu, získaly ty nejlepší zkušenosti a trenérům možnost vybrat ty nejlepší. Co však musím náležitě zdůraznit, je skutečnost, že z 90% procent si veškerou přípravu i zájezdy, hradí z vlastních prostředků, včetně RT. To, že byly velmi dobře připraveny, plně prokázaly ve všech zápasech. Fyzička byla na výši, po celý turnaj prokazovaly neuvěřitelnou bojovnost, která byla podpořena velmi agresivní obranou a dobrou organizací hry. Také individuální technika a zejména výborný tah do brankoviště soupeře, podpořený výbušnou rychlostí, byly na velmi dobré evropské úrovni. Umístění na 15.místě v evropském rankingu, je jistě výborné a ve srovnání s výkony Belgie, která postupuje mezi 12 nejlepších, je výkonnostní rozdíl minimální. Pokud bude česká reprezentace pokračovat v nastoupené cestě, pak už v příští sezóně může bojovat o postup mezi elitu.
Bez pozornosti medií
Je velká škoda, že Česká rugbyová unie nedovedla této velmi úspěšné akce, využít k propagaci ragby v tuzemsku. O Mistrovství Evropy žen v ragby VII, se veřejnost nedozvěděla až na magazín Českéragby z téměř žádných jiných medií. Postrádal jsem osobně přítomnost zástupců Českého Olympijského výboru zvláště, když sedmičky v ragby je již na příští Olympiádě, ale i nové České unie sportů. To pokládám za velkou chybu, vždyť naše unie v současné době nemá příliš akcí, kterými by mohla úspěšně oslovit naši veřejnost, ale také případné sponzory a hlavně ty kteří rozhodují o financování našeho sportu.
Slovo na závěr
Na závěr chci ještě zdůraznit, že pokud se naše mužská reprezentace VII, nebude moci připravovat systematicky a odborně jako ženy, včetně přípravných turnajů, budeme v soutěžích FIRA-AER jen paběrkovat a unii proklamovaná priorita (Olympijská disciplina ragby o 7 hráčích), zůstane jen na papíře, jako již řadu let.
(foto: Petr Skála)
Vzpomínka na rok 2015
V roce 2005 jsme pořádali také ME, ale tehdy jsme reprezentaci České republiky těžko skládali ze dvou až tří družstev, která u nás v té době s ragby začínala. V současné době má realizační tým možnost výběru reprezentantek minimálně z patnácti týmů, které hrají v našich pravidelných soutěžích. Takový bouřlivý rozvoj ženského ragby jsme před deseti lety, kdy jsme jej přijali pod křídla unie, přes odpor řady funkcionářů, vůbec nepředpokládali. V současné době jsou české ragbiistky nejlepším družstvem, které reprezentuje Českou rugbyovou na unii na mezinárodní scéně.
Dlouhodobá příprava přinesla úspěch
Právě na rozvoji ženského ragby se můžeme poučit o tom, že přes stále minimální podporu od Unie, přestože jde to Olympijský sport, jak je nutné, aby se hráčky systematicky, dlouhodobě a odborně připravovaly pro reprezentační povinnosti. V současné době mají na naše poměry, kvalitní soutěže, pro vybrané hráčky je vypracován tréninkový plán, takže řada z nich trénovala v přípravném období až 5 x týdně. Před ME se zúčastnily dvou turnajů, v Hailbronu zvítězily a v nejkvalitnějším evropském turnaji v Amsterdamu, získaly ty nejlepší zkušenosti a trenérům možnost vybrat ty nejlepší. Co však musím náležitě zdůraznit, je skutečnost, že z 90% procent si veškerou přípravu i zájezdy, hradí z vlastních prostředků, včetně RT. To, že byly velmi dobře připraveny, plně prokázaly ve všech zápasech. Fyzička byla na výši, po celý turnaj prokazovaly neuvěřitelnou bojovnost, která byla podpořena velmi agresivní obranou a dobrou organizací hry. Také individuální technika a zejména výborný tah do brankoviště soupeře, podpořený výbušnou rychlostí, byly na velmi dobré evropské úrovni. Umístění na 15.místě v evropském rankingu, je jistě výborné a ve srovnání s výkony Belgie, která postupuje mezi 12 nejlepších, je výkonnostní rozdíl minimální. Pokud bude česká reprezentace pokračovat v nastoupené cestě, pak už v příští sezóně může bojovat o postup mezi elitu.
Bez pozornosti medií
Je velká škoda, že Česká rugbyová unie nedovedla této velmi úspěšné akce, využít k propagaci ragby v tuzemsku. O Mistrovství Evropy žen v ragby VII, se veřejnost nedozvěděla až na magazín Českéragby z téměř žádných jiných medií. Postrádal jsem osobně přítomnost zástupců Českého Olympijského výboru zvláště, když sedmičky v ragby je již na příští Olympiádě, ale i nové České unie sportů. To pokládám za velkou chybu, vždyť naše unie v současné době nemá příliš akcí, kterými by mohla úspěšně oslovit naši veřejnost, ale také případné sponzory a hlavně ty kteří rozhodují o financování našeho sportu.
Slovo na závěr
Na závěr chci ještě zdůraznit, že pokud se naše mužská reprezentace VII, nebude moci připravovat systematicky a odborně jako ženy, včetně přípravných turnajů, budeme v soutěžích FIRA-AER jen paběrkovat a unii proklamovaná priorita (Olympijská disciplina ragby o 7 hráčích), zůstane jen na papíře, jako již řadu let.
(foto: Petr Skála)