Na základě získaných poznatků analytici  doporučují ke schválení úpravy pravidel, po případě změny systémů soutěží. Jedním z důležitých kriterií je také bezpečnost a ochrana zdraví hráčů. Všechny analýzy nám zatím ukazují, že na tomto poli je třeba ještě mnoho zlepšit. Ve skupině expertů aktivně pracuje v Česku  dobře známý Pierre Villepreux, který  nepřeberné zkušenosti několikrát předával českým trenérům na stážích zaměřených k mládežnickému  ragby. 
Autor tohoto  článku má to štěstí, že měl možnost s ním léta spolupracovat a stále spolu  diskutovat o současném i budoucím ragby.

Nejlepší kontaktní kolektivní sport
 Současné špičkové ragby je pro diváky tolik populární zejména proto, že je to opravdu  největší kontaktní kolektivní sport, plný tvrdých, ale férových soubojů, krásných akcí v plné rychlosti, výborné individuální techniky hráčů, kteří jsou kompletními profesionálními atlety, schopnými dodržovat danou taktiku a účelně řešit potřebnou strategii. Realizační týmy zajišťují kvalitní přípravu, rozbory a analýzy, ale také vše pro zdravotní zajištění včetně regenerace a rehabilitace. Přitažlivost a oblibu našeho sportu ještě podtrhuje výborná atmosféra na stadionech (tolik odlišná od kopané), smysl pro fair-play všech hráčů, ale také přesná a jasná rozhodnutí všech tří rozhodčích (popř. 4.při posuzování situace na videu). Navíc ragby pomohlo, že „sedmičkové ragby“ bylo zařazeno do programu OH. Dnes se hraje ragby prakticky už na celém světě a zájemců o náš sport každým dnem přibývá.

Znalci hry se šišatým míčem a přátelé Pierre Villepreux a Eduard Krützner  (Foto: Petr Skála)

" Bohužel musím konstatovat, že české  ragby má ve srovnání s okolním světem neustále sestupnou tendenci a nedovedlo účelně využít všech kladných atributů, které vedou k neustále větší popularitě ragby ve světě. Příčin je řada a seriozní diskuze na toto téma by měla být na úrovni klubů a unie, zahájena v co nejkratším termínu, česká  krize se neustále prohlubuje,"  burcuje Eduard Krützner. 
  

Věnujme se sportovní stránce ...
"Měl jsem možnost za poslední léta shlédnout nespočet zápasů na různých úrovních, od naši reprezentace až po mládežnické kategorie. Viděl jsem řadu dobrých zápasů, ale také zápasy, které ragby jenom připomínaly. Pro mne je nepochopitelné, že se neustále mění systém soutěží, aniž by byla provedena odborná analýza toho předchozího systému. Kvalitní soutěž je přece základním předpokladem proto, aby kluby mohly dlouhodobě plánovat svoji sportovní strategii rozvoje. Jen kvalitní soutěž může zvyšovat sportovní úroveň hráčů, jejich dovednosti, fyzickou zdatnost a správné zažití zkušeností pro řešení konkrétních situací v zápase," uvádí Eduard Krützner 

Co s mládežnickým ragby ...
" Tady máme neustálý problém s nedostatečným počtem zájemců o náš sport. Příčiny jsou následující – problém dostat ragby do škol, učitelé tělocviku o ragby nic nevědí (problém na fakultách) a o kroužky ragby není soustavný zájem – máme možná dost obětavých cvičitelů, ale málo odborně zdatných trenérů a podle toho také vypadá úroveň tréninkového procesu – velmi slabá úroveň soutěží, jak po stránce sportovní tak po stránce popularity a přitažlivosti pro hráče. Měli jsme velký úspěch s pořádáním letních kempů pro mládež s účastí až 200 hráčů, kterých se zúčastňovali také kluboví trenéři. Kempy byly vedeny zkušenými trenéry, kteří se snažili předat své znalosti ve smyslu nejnovějších poznatků o tréninku mládeže. Tady byla možnost opravdu odpovědně vybírat případné talenty pro reprezentaci v mládežnických výběrech.  Řada dnešních reprezentantů tyto kempy absolvovala. Letos Unie na tomto poli zcela selhala, jen jednoho turnusu se zúčastnilo pouze 24 dětí !!! " líčí Eduard Krützner.

" Ve všech vyspělých uniích mají dnes Akademii ragby mládeže, kde se starají o vybrané talenty, příští potenciální reprezentanty. Ty nejvyspělejší mají Akademie, kde jsou hráči připravováni na jejich příští profesionální dráhu, ty méně movité unie formují vybrané talenty pod vedením odborníků pro potřeby jejich reprezentací (U-18, U-19, U-20 a senioři). Vybraní hráči mají kromě klubových tréninků společnou přípravu zaměřenou na zlepšení fyzické přípravy (testování hráčů, zdravotní zajištění, atd.) individuální techniky i zažití základních principů pro celkový pohyb hráče po hřišti v utkání. Mohu jen smutně konstatovat, že jsme jediná  unie ze zemí, které hrají v naši skupině ME, která tuto Akademii nemá !!! " dodává Eduard Krützner,

" V současné době  máme velký problém s úrovní soutěží kadetů i juniorů. Je velmi obtížné vybrat kvalitní hráče na všechny posty, jak pro stáže FIRA-.AER pro kadety, tak pro reprezentaci juniorů na ME. Zápasů je málo, hráčů je málo, úroveň je tím pádem slabá. To má značný  negativní vliv na sportovní růst našich mladých hráčů. Naše bolest je absolutní rychlost hráčů, pokud u hráčů nerozvíjíme sprinterské předpoklady již v raném věku, nikdy z nich už dostatečně rychlé hráče nevychováme a bez nich se současné ragby neobejde. Zejména pak „sedmičkové“, které je olympijským sportem. Nemáme ani „7“ soutěž pro kadety a juniory, tady je vidět, jak naši unii chybí Komise mládeže, která by se tak závažnými problémy zabývala. Jsme také snad jedinou unii, která nemá ve svém rozpočtu skoro žádné peníze na mládež a rozvoj. Měl jsem možnost se zúčastnit stáže naši U-18 v Besanconu a ta mně plně potvrdila jak vybraným hráčům chybí soustavná odborná příprava. Řada hráčů má předpoklady k tomu, aby vyrostli v dobré reprezentanty, ale prokázalo se také jak úzká je tato špička. Trenéři se jim snaží vštípit určitý, dle mého názoru velmi účinný a moderní systém pohybu hráčů po hřišti, ale tím, že Unie není schopna stále zavést Jednotný tréninkový systém do  praxe ve všech klubech, je to velmi obtížná cesta k tomu, aby si jej hráči důkladně osvojili, " připomíná Eduard Krützner.  

K úrovni našeho mužského ragby
" Je jasné, že současné ragby klade na hráče stále větší nároky, jak po stránce fyzické zdatnosti a obratnosti, tak po stránce individuální techniky. Navíc je dnes velmi důležité zvládnout kolektivní i individuální obranu a kolektivní komunikaci k řešení vzniklých situací v utkání. Dalším důležitým prvkem je mít co možná nejdéle míč pod kontrolou. (dnes už není výjimkou, že přední světové mužstvo zvládne až 20 sekvencí). Naše mužstva se snaží hrát tak jako ty jejich profesionální vzory, pravidla jsou přece stejná, ale k tomu, aby to zvládaly jim chybí to základní, to je výborná fyzická zdatnost. Je třeba si uvědomit, že naši hráči trénují po práci maximálně 2 – 3 x týdně (jen ti nejlepší). To má za následek, že při nasazení, které se hráči snaží kopírovat od svých profesionálních vzorů, dochází k mnoha vážným zraněním, což má často za následek velká oslabení mužstev, protože všechna naše mužstva mají velký problém s dostatečným počtem kvalitních hráčů. Podle mého názoru by se vyhodnocováním příčin častých zranění měl přece někdo zabývat, " má jasno Eduard Krützner.

" Slabší fyzická zdatnost má za následek, že mužstva mají problém udržet míč pod kontrolou, počet sekvencí je omezen, protože hráči s míčem chybí potřebná podpora a proto většinou volí to nejsnadnější řešení a jde do kontaktu se soupeřem, vznikne skrumáž a míč často vychází pozdě, nebo dojde k porušení pravidel. Tím je plynulost akcí značně poznamenána a soupeř má dostatek času na zformování obrany. Hře tím pádem chybí moment překvapení a případného přečíslení," podotýká Eduard Krützner.  

 Problémem je i individuální technika
" Mladí hráči přicházejí do mužů nedostatečně vybaveni základními dovednostmi, protože jejich vývoj byl negativně poznamenán nízkou úrovní soutěží. Starší hráči, kteří stále v našich soutěžích dominují, pokud řádně netrénují, mají s přibývající únavou také problémy s individuální technikou. Vidět dlouhou přesnou přihrávku, která je dnes jedním ze základních prvků k přenesení hry do volných prostorů, u nás prakticky nevidíme. Taktické kopy jsou většinou jen odkopy a tedy dárek pro soupeře, bohužel ani tyto dárky mužstva neumějí často využít k efektivnímu protiútoku, moderní zbraně pro útočení do rozhozené obrany. Jen vzácně se u nás používá tolik důležitý prvek jako je drop-goal, proti kterému není obrana," přiznává  Eduard Krützner.

" V tuzemských  podmínkách jsou nejúspěšnější mužstva, která zvládla standardní situace a mají tedy dostatek míčů, které mohou využít k útočné hře s využitím celé šířky hřiště. Většinou v zápasech rozhodují individuální výkony zkušených borců nad kolektivním řešením daných situací. Jen málo hráčů dovede dobře přečíst hru soupeře a správně reagovat na vývoj hry. Tyto problémy se plně projevují ve hře našeho reprezentačního mužstva. Zkušení rojníci, kteří hrají většinou ve Francii, jsou schopni držet krok se svými soupeři, ale hra útočné řady postrádá potřebné rozhodující prvky k překonání obrany soupeře. Je to ovlivněno jednak pomalou rozehrávkou mlýnové spojky ( Roche viditelně chybí dobrá komunikace se spoluhráči), často mělkou šipkou, špatnými taktickými kopy, nevyužíváním druhé útočné vlny i protiútoku (zejména využití takových individualit jako je Jágr a Rohlík), upozorňuje Eduard Krützner.

Přísně a spravedlivě
"Dalším problémem českého ragby je nestejný výklad pravidel našimi rozhodčími. Viděl jsem řadu velmi dobrých výkonů, ale také řadu slabších. Někdy také chybí lepší spolupráce s pomezními rozhodčími, kteří často jen mávají auty. Tady by bylo třeba, aby na utkání byli nominováni vyškolení delegáti, kteří by prováděli hodnocení našich rozhodčích, tak je se tomu děje ve všech vyspělých uniích."  dál píše Eduard Krützner.

 Závěrem autor článku  podotýká, že mluvil s řadou našich odborníků, kteří mají rozhodně velký zájem na tom, aby přivedli české ragby opět tam kam v Evropě patří, tedy mezi ty malé, ale úspěšné unie, kde ragby má svou tradici a kde se ctí všechny kladné atributy pro které jsme si jej vybrali za svůj sport.
" Je na čase se budoucností našeho ragby opravdu vážně zabývat, čas je neúprosný v příštím roce oslavíme již 85 let ragby u nás," vyzývá Eduard Krützner.