„Kopaná s přenášením“ , aneb „Football, Rugby Football“ pod tímto titulem byla vydaná roku 1893 pravidla ragby v knize Tělocvičné hry - Hry s nářadím. Knihu napsal Josef Klenka (1853 - 1932), který byl český středoškolský učitel tělocviku, funkcionář Sokola a propagátor sportovních her. Zakládal a jako první náčelník vedl podbělohorskou sokolskou župu. Organizoval II. všesokolský slet r. 1891. Založil Spolek pro pěstování her mládeže a Svaz spolků a přátel pro hry. Byl autorem příruček pro cvičitele a dalších publikací v oblasti tělesné výchovy.
Pokračování:
1. Nářadí:
Míč dutý (balon — nadutec) vejčitý, zhotovený ze dvou částí, a to: z gumového, balonu, který možno nafouknouti, a povlaku koženého, který tvoří obal chránící. Nafukování děje se trubkou, kterou jest gumový balon opatřen, a kteráž se pak dobře podváže, by vzduch neucházel.
Hřiště Rugby
Josef Klenka 1901
2. Hřiště - Míčiště
Za hřiště hodí se rovné, písčité místo beze stromů, nejlépe nízkou travou porostlé, na němž vyznačí se obdélník 100 m dlouhý a 75 m široký. Mimo obvod jeho potřeba jest ještě místa asi 20 m kol do kola. Strany podélné zoveme mezemi (MM), strany kratší hranicemi (H H); na hranicích jsou mety či hrady. (Viz obr.) Je-li hráčů méně než 30, měříme hřiště tolika kroky, kolik metrů nahoře naznačeno.
Vytýčení děje se tím způsobem, že na každý roh obdélníku zarazíme tyčku asi 2 m vysokou; tyčím těm říkáme mezníky nárožní. K lepšímu označení mezí na obou stranách užívá se tyčí (CC), jež jsou asi 2 - 3 m vysoké a opatřeny praporečky, vzdálenost jich od mezníků nárožních obnáší 25 m.
Tyče „bránu“ tvořící (B B) umístěny jsou uprostřed kratších stran obdélníku a 5,6m od sebe; jsou nejméně 3,5 m dlouhé a ve výši 3 m spojeny příčkou nebo motouzem, na němž upevněn jest praporeček. Jimi označeno jest místo – „brána!“- kudy míč dostat máme do hrady nepřátelské.
Středy mezí (D D) označí se také praporci, a není-li těchto, nejlépe odloženým šatstvem; při tom máme tu výhodu, že na šaty můžeme stále dohlížet.
Není-li dostatek tyčí, užije se holí, deštníků, na něž klobouk položíme; také kameny, rýhou (brázdou) v zemi můžeme hranice označit. Třeba však je vždy tyčí „bránu“ tvořících. Dobré jest, mají-li všechny tyče praporečky.
(Pokračování příště)
Pokračování:
1. Nářadí:
Míč dutý (balon — nadutec) vejčitý, zhotovený ze dvou částí, a to: z gumového, balonu, který možno nafouknouti, a povlaku koženého, který tvoří obal chránící. Nafukování děje se trubkou, kterou jest gumový balon opatřen, a kteráž se pak dobře podváže, by vzduch neucházel.
2. Hřiště - Míčiště
Za hřiště hodí se rovné, písčité místo beze stromů, nejlépe nízkou travou porostlé, na němž vyznačí se obdélník 100 m dlouhý a 75 m široký. Mimo obvod jeho potřeba jest ještě místa asi 20 m kol do kola. Strany podélné zoveme mezemi (MM), strany kratší hranicemi (H H); na hranicích jsou mety či hrady. (Viz obr.) Je-li hráčů méně než 30, měříme hřiště tolika kroky, kolik metrů nahoře naznačeno.
Vytýčení děje se tím způsobem, že na každý roh obdélníku zarazíme tyčku asi 2 m vysokou; tyčím těm říkáme mezníky nárožní. K lepšímu označení mezí na obou stranách užívá se tyčí (CC), jež jsou asi 2 - 3 m vysoké a opatřeny praporečky, vzdálenost jich od mezníků nárožních obnáší 25 m.
Tyče „bránu“ tvořící (B B) umístěny jsou uprostřed kratších stran obdélníku a 5,6m od sebe; jsou nejméně 3,5 m dlouhé a ve výši 3 m spojeny příčkou nebo motouzem, na němž upevněn jest praporeček. Jimi označeno jest místo – „brána!“- kudy míč dostat máme do hrady nepřátelské.
Středy mezí (D D) označí se také praporci, a není-li těchto, nejlépe odloženým šatstvem; při tom máme tu výhodu, že na šaty můžeme stále dohlížet.
Není-li dostatek tyčí, užije se holí, deštníků, na něž klobouk položíme; také kameny, rýhou (brázdou) v zemi můžeme hranice označit. Třeba však je vždy tyčí „bránu“ tvořících. Dobré jest, mají-li všechny tyče praporečky.
(Pokračování příště)
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
Email
Tisk
