Ragbista Eduard Krützner senior si položil a odpověděl na otázku: Jak je na tom české ragby?

Bývalý ragbyový reprezentant, dlouholetý trenér, bývalý generální sekretář a posléze i  prezident České rugbyové unie Eduard Krützner senior  si koncem března 2020 položil a odpověděl na otázku:

Jak je na tom české ragby?

---

    Před rokem byl zvolen nový Výkonný výbor, který sliboval zásadní změny, které by vyvedly české  ragby z dlouhodobé krize. Bohužel zůstalo jen u slibů a současný stav, jak po stránce sportovní, tak ekonomické, nezaručuje plnění ambiciozních cílů, které si Výkonný výbor ve svém Konceptu rozvoje, naplánoval na období 2020 – 2024. Zásadním problémem tohoto Konceptu, vypracovaného až koncem loňského roku je, že mu chybí ten nejdůležitější prvek pro úspěšnou realizaci – finanční zajištění jednotlivých akcí a odpovědnost za plnění, určenými osobami. Pokud si jej prostudujete, pak samozřejmě zjistíte, že by daleko přesáhl 6 milionovou částku, která byla v minulém období na sportovní úsek vynaložena. Aby se napříště už podobné disproporce v rozpočtu unie neopakovaly (pouhá čtvrtina z celkové částky 22 milionů korun, kterou měla unie k dispozici, šla na sport), pak je bezpodmínečně nutné, aby kluby obdržely 30 dní před Valnou hromadou, podrobnou zprávu o hospodaření unie, prověřenou Revizní komisí a měly tak dostatek času si ji důkladně prostudovat. Při této příležitosti doporučuji vrátit do našich Stanov paragraf, který ukládá Revizní komisi pravidelně kvartálně kontrolovat hospodaření unie a s výsledky seznamovat kluby, tak jak tomu bylo v minulosti.

     Pokud si přečtete širší nominace našich reprezentačních výběrů Áčka a Dvacítky, tak zjistíte, že je nominováno okolo 100 hráčů. To znamená, že každý druhý hráč, který startuje v nejvyšší soutěži (8 x 25) je reprezentant, není to trochu nelogické, při naši  slabé úrovni soutěží? Pak se nedivme, že na stáž Áčka v Nymburku, se dostaví z 47 pozvaných  hráčů pouze 12 ragbistů a nikdo to neřeší. Příčinou je hanebný sestup naši reprezentace z Mistrovství Evropy Trophy, do současné až  čtvrté kategorie soutěží Rugby Europe, která hráče příliš nemotivuje, aby si vybojovali reprezentační tričko. Jednoznačným viníkem byl reprezentační trenér Phil Pretorius a jeho RT, ale hlavně ti, kdo ho angažovali, hráči za to rozhodně nemohli. Tady se plně projevuje fakt, že dlouhodobě chybí úzká oboustranná spolupráce mezi Realizačními týmy a klubovými trenéry. Pravidelné semináře trenéru s RT byly dříve samozřejmostí.

     Zásadním nedostatkem českého  ragby, je dlouhodobě skutečnost, že se odpovědní funkcionáři vyhýbají odborným analýzám a hodnocením, uplynulých akcí, jak po stránce sportovní, tak ekonomické, při tom jim to ukládají unijní  směrnice a Stanovy. To má za následek, stále se opakující chyby, které negativně ovlivňují podmínky pro úspěšný rozvoj našeho sportu. Pokud to nový Výkonný výbor  myslí opravdu vážně a chce české  ragby opět vrátit mezi přední evropské unie, pak je třeba zásadně  změnit finanční politiku. Je třeba si uvědomit, že ČSRU je sportovní organizace (to zdůrazňuji), která má za úkol vytvářet ty nejlepší podmínky pro činnost amatérských hráčů a hráček tuzemských klubů, organizovat  kvalitní domácí soutěže, zajišťovat odborný růst trenérů, rozhodčích i funkcionářů, vytvářet odpovídající podmínky pro přípravu reprezentačních týmů a hlavně investovat do naší budoucnosti, do mládežnického ragby v souladu se Stanovy – část první,čl. III. Účel spolku a hlavní úkoly. Doposud byly finanční prostředky z velké části využívány na mzdy aparátu a odměny celé řady odborníků, kteří měli za úkol zlepšovat úroveň našeho ragby,  umístění až na 37.místě v rankingu World Rugby prokazuje, že nám to nepřineslo očekávané výsledky. Proto je třeba provést důkladnou analýzu vynakládaných prostředků na veškerou činnost české unie. Minimálně polovina peněz, které má unie každoročně k dispozici, musí být investována na sportovní činnost, reprezentaci a účelný rozvoj, zejména mládežnického ragby.

     Proč nejsme schopni vypracovat Sportovní kalendář, na období 2020-24, tak jako jej mají všechny významné ragbyové federrace? Odpověď je na snaze, protože neustále opakujeme nesmyslný systém soutěží Jaro-Podzim, když je známo, že  nikdo v Evropě jej nepoužívá. A my si nejsme schopni přiznat, že nám slibované kladné výsledky, pro které byl změněn, dodnes nic nepřinesly a nikdy nepřinesou. Jak je možné, že projekt Dukla nepřináší požadované výsledky? Protože nikdo neřeší zásadní problém, který je dán tím, že to odporuje stanovám naší unie, ale i World Rugby. Nově byl Dukle ustanoven Realizační tým v počtu 9 odborníků (rozhodně největší ve světě ragby). Členskou základnu bude určitě zajímat,   jaké by byly finanční náklady na tento nejistý projekt, který neřeší to zásadní, kdo za Duklu bude hrát, protože žádný hráč ragby, v souladu se směrnicemi World Rugby kromě studentů nebo profesionálních vojáků nemůže být členem dvou klubů. Dukla navíc není členem tuzemské unie. Kdybychom měli funkční TMK, tak by zajisté naši odborníci konstatovali, že naše šance v současném světovém „sedmičkovém“ ragby jsou nulové a vynaložené prostředky na tento projekt by mohly být daleko lépe využity na rozvoj mládežnického ragby, třeba formou Akademií, které úspěšně využívají všechny unie, které nás v posledním období výkonnostně daleko předčily. Česká  unie si vybrala na post šéf-trenéra zkušeného polského trenéra Tomásze  Putru, který v současné době působí úspěšně ve Francii. To je rozhodně rozumné řešení, ale pokud si pozorně přečtete jeho hodnocení a návrhy, které by měly zásadně zlepšit úroveň českého ragby, tak konstatuje, že nemáme hráče, kteří by mohli úspěšně hrát sedmičkové ragby. Tak proč to nerespektujeme? Tomasz Putra také připravil akční plán akcí na období prosinec 2019 – březen 2020, který měl sloužit ke zkvalitnění efektivity práce s reprezentačními týmy, bohužel ani jedna akce se podle uniového webu neuskutečnila. Stejně tak je smutné, že jeho navrhované materiály jsou neodborně překládány a hodnocení zápasu v rámci ME v Lucembursku není z francouzšti vůbec přeloženo.

     Kdo vyhodnotil účelnost Regionálních tréninků a podle jakého Jednotného tréninkového systému byly organizovány? Vystřídalo se na nich několik odborníků, ale evidentně ke zvýšení výkonnosti navštívených klubů, nevedly.  Proč  nebyl dodnes vypracován Jednotný tréninkový systém? Otázkou je také proč jsou „Letní ragbyovými kempy“ zbytečně předraženy. Snad nejpádnějším argumentem, jaká je realita současného tuzemského  rozvoje ragby, je situace okolo soutěže „Nadějí“. Tato soutěž by měla dávat příležitost mladým talentovaným hráčům, aby mohli pravidelně hrát a zlepšovat si svůj výkonnostní růst. Nakonec nám odhalila pravdu v plné nahotě, že většina klubů nemá dostatek hráčů, kteří by v tak důležité soutěži startovali. Pokud bude zrušena, přijde české ragby o řadu hráčů, kteří výkonnostně  zatím neměli na Áčko, ale měli šanci se tam probojovat a nebo si prostě ragby zahrát. Závěr je nemilosrdný – hráči s ragby skončí. Pokud by TMK společně se sportovními řediteli klubů provedli analýzu této soutěže, pak by určitě našli rozumné řešení, které by vedlo k tomu, abychom neztratili ani jednoho ragbistu tím, že by se soutěž hrála  v menším počtu hráčů, kupř. v  10 nebo Xrugby. Řada unií, které mají podobné problémy, to takto úspěšně vyřešily.

     Klubové trenéry by zajisté zajímalo, jaké poznatky ze Světového poháru zpracovala tuzemská Metodická komise, která byla schválena bohužel až v lednu 2020. Vyspělé unie už tyto poznatky dávno začlenily do svých metodických materiálů. Jaký má přínos pro českou unii Marketingová komise, která zkonstatovala, že o české  ragby není zájem a přitom v minulé zprávě o hospodaření unie, byly schváleny náklady na marketing okolo 2 1 milionu? Pochválit můžeme akci Okének klubů u příležitosti Světového poháru, sponzorované Cargem, ale proč došlo k dodatečným nepředvídaným nákladům? Soudím, že stanovení povinnosti natáčet mistrovské zápasy v režii  klubů, bylo zřejmě způsobeno finančními problémy unie. Domnívám se, že takové zásadní nařízení by přece musel schválit nejvyšší orgán unie – Valná hromada. Proč hraje česká  reprezentace v dresech modro-bílých pruhovaných. Jsme snad Finové a kdo to proboha schválil? Vždyť oficiální barvy Česka uvedené v ročence Rugby Europe jsou červená a bílá!  Nerozumím tomu, když je  v zápise ze zasedání Výkonného výboru uvedeno, že sponzor unie si určuje barevné požadavky na reprezentační dresy,. To snad špatný vtip.

     Proto si myslím, že pro lepší informovanost členské základny je bezpodmínečně nutné, aby zápisy ze zasedání Výkonného výboru  byly konkrétnější a nebyly zveřejněny až po měsíci, takže už často nejsou aktuální.

     Vládní nařízení o zákazu všech sportovních akcí a soutěží na dobu 30 dní, v zájmu boje proti nákaze Koronavirem, vyřešilo náš problém se zahájením soutěží 21. března 2020.  Tím je dáno, že náš amatérský sport  nebude mít potřebný počet termínu, aby byly na jaře odehrány všechny zápasy soutěží I.Ligy a II.Ligy, dané Sportovním kalendářem. To má samozřejmě za následek, že letošní soutěže Jaro – Podzim nebude možno uskutečnit. Je to tedy ideální příležitost k tomu, aby odborné komise ve spolupráci s kluby, které tyto soutěže hrají,  vyhodnotily současný nevyhovující systém a od podzimu se vrátily k léta prověřenému hernímu systému Podzim – Jaro, který je úspěšně užíván prakticky ve všech evropských uniích. Tím se nám konečně nabízí možnost organizovat 1. a 2 ligu v počtech 8 týmů – doma – venku, play-off a play-down, který je klasický a nejspravedlivějším systémem  všech sportovních soutěží. 

    Takových otázek je ještě celá řada a pokud se nebudou řešit, nemáme šanci, abychom české  ragby opět pozvedli tam, kam dlouhá léta patřilo, mezi přední týmy Evropy, jak po stránce sportovní, tak diplomatické. Nešťastná pandemie Koronaviru nám bohužel neumožňuje, abychom mohli v současné době pravidelně provozovat náš oblíbený sport, využijme proto této nucené přestávky k tomu, abychom si konečně nalili čistého vína, správně pravými jmény pojmenovali hlavní  problémy , zapomněli na nezdravý klubismus a společnými silami vrátili českému ragby všechny  kladné hodnoty, pro které jsme si jej vybrali za celoživotní osud.