V roce 2016 uplynulo 90 let od odehrání prvního ragbyového utkání mezi českými klubovými týmy na území tehdejší Československé rupubliky. Tento v Česku zatím příliš nerozšířený sport v posledních letech nabírá na popularitě.
Historie českého ragby se datuje od 9. května 1926, kdy se tehdy v Brně utkala dvě mužstva SK Moravská Slavia Brno a AFK Žižka Brno. V následujícím roce se už hrála hra se šiškou i v Praze, kde vznikly další ragbyové kluby, SK Slavia, I. Ragby Club Praha a VVK Praha.
Po druhé světové válce se počet mužstev dále zvyšoval a ragby bylo rozšířené i v armádě. Pak však přišel dramatický zlom způsobený politickými vlivy. Ragby bylo zaměňováno za americký fotbal, sport pojemnováný jako imperialistický a tudíž zavrženíhodný a navíc neolympijský, což bylo hlavním kritériem zpolitizovaného socialistického sportu. Přesto však mělo české ragby v mezinárodním měřítku slušnou úroveň.
Bývalý dlouholetý representant, kapitán národního týmu a funkcionář, legenda českého ragby Eduard Krützner st. k tomu říká: "V šedesátých a sedmdesátých letech jsme byli schopni hrát vyrovnaná utkání i s takovými soupeři jako jsou Francie, Itálie, Rumunsko, Španělsko nebo tehdy Západní Německo. Pak se však začaly nůžky rozevírat, u nás došlo ke stagnaci a ve světě k dramatickému zvýšení výkonnosti, všeobecnému zájmu o ragby a jeho ohromné popularitě".
V té době klesající úroveň je způsobená mnoha faktory, ragby je náročný sport, který nenabízí ani slávu ani peníze, sdělovací prostředky o něj nejeví zájem a ve sportovním hnutí nemá podporu.
Přesto se však dostavují impulzy, které ragby v devadesátých letech udržují nad vodou. Ragby, tedy to velké, světové, konečně uspořádá v roce 1987 poprvé mistrovství světa, pronikne do televize, stane se profesionální a přitáhne miliony fanoušků a celkový velký zájem veřejnosti. K nám však dolehnou jen slabé dozvuky a přání, aby se i zde věci pohnuly. Skutečně k tomu dochází, na přelomu století
získávají někteří naši nejlepší hráči angažmá ve vyspělých ragbyových zemích jako ve Francii, ve
Velké Británii a dokonce na Novém Zélandu. Trenéři se zúčastňují stáží a pro kluby není problém
hrát se zahraničními soupeři. Jenže světové ragby jde vpřed tempem, kterému prostě nestačíme, a
špička se nám stále rychleji vzdaluje. Nicméně ragby je natolik přitažlivé a má tolik nesporných sportovních, společenských a morálních hodnot, že stálé své příznivce získává.
Za posledních 10 let vzniklo v Čechách vice než 20 nových klubů, vznikla ženská družstva a ragby se rozšířilo zejména mezi mládeží.
Předseda České ragbyové unie David Frydrych to komentuje: "Vznik nových klubů a rozšíření soutěží je velmi potěšitelná skutečnost, ale mnohem důležitější je získávání dětí a mládeže. I když je to dlouhodobý a náročný proces, je to jediná cesta jak úroveň ragby v Čechách pozvednout. S potěšením můžeme konstatovat, že už je řada klubů, které se starají o všechny věkové kategorie od šestiletých dětí až po osmnáctileté".
Domácí soutěž ragby je třístupňová, vrcholem je Extraliga. Ta je dosti vyrovnaná, v poslední době dominovalo mužstvo RC Praga Praha, ale po jejich dvou titulech je z loňského ročníku mistrem RC Jimi Vyškov.
Národní mužstvo hraje v nově organizovaném ME ve skupině Conference 1 North s jednoznačným cíem postoupit do vyšší skupiny.
Velkým impulsem pro rostoucí zájem veřejnosti o ragby bylo nesmírně úspěšné loňské mistrovství světa, největší evropský turnaj Pohár šesti národů a též ragbyový olympijský turnaj. Vše v přímých TV přenosech.
Sportovní ředitelUnie, bývalý representant a nyní ragbyový televizní komentátor Antonín Brabec k tomu poznamenává: "Ptají se mne i lidé, kteří o ragby dosud nikdy neslyšeli, zda a kde se tak úžasný, dramatický a férový sport u nás hraje. Odpovídám, že ano, jen s tou úrovní to bude trošku jinde".
Nejdůležitější však je, že zájem existuje a roste. A ragbisté to nikdy nevzdávají. Takže při té stovce už bude určitě české ragby plnit stadiony a dýchat na záda evropské špičce. Na All Blacks to ale asi ještě nebude. I když třeba jednou...kdo ví.
Historie českého ragby se datuje od 9. května 1926, kdy se tehdy v Brně utkala dvě mužstva SK Moravská Slavia Brno a AFK Žižka Brno. V následujícím roce se už hrála hra se šiškou i v Praze, kde vznikly další ragbyové kluby, SK Slavia, I. Ragby Club Praha a VVK Praha.
Po druhé světové válce se počet mužstev dále zvyšoval a ragby bylo rozšířené i v armádě. Pak však přišel dramatický zlom způsobený politickými vlivy. Ragby bylo zaměňováno za americký fotbal, sport pojemnováný jako imperialistický a tudíž zavrženíhodný a navíc neolympijský, což bylo hlavním kritériem zpolitizovaného socialistického sportu. Přesto však mělo české ragby v mezinárodním měřítku slušnou úroveň.
Bývalý dlouholetý representant, kapitán národního týmu a funkcionář, legenda českého ragby Eduard Krützner st. k tomu říká: "V šedesátých a sedmdesátých letech jsme byli schopni hrát vyrovnaná utkání i s takovými soupeři jako jsou Francie, Itálie, Rumunsko, Španělsko nebo tehdy Západní Německo. Pak se však začaly nůžky rozevírat, u nás došlo ke stagnaci a ve světě k dramatickému zvýšení výkonnosti, všeobecnému zájmu o ragby a jeho ohromné popularitě".
V té době klesající úroveň je způsobená mnoha faktory, ragby je náročný sport, který nenabízí ani slávu ani peníze, sdělovací prostředky o něj nejeví zájem a ve sportovním hnutí nemá podporu.
Přesto se však dostavují impulzy, které ragby v devadesátých letech udržují nad vodou. Ragby, tedy to velké, světové, konečně uspořádá v roce 1987 poprvé mistrovství světa, pronikne do televize, stane se profesionální a přitáhne miliony fanoušků a celkový velký zájem veřejnosti. K nám však dolehnou jen slabé dozvuky a přání, aby se i zde věci pohnuly. Skutečně k tomu dochází, na přelomu století
získávají někteří naši nejlepší hráči angažmá ve vyspělých ragbyových zemích jako ve Francii, ve
Velké Británii a dokonce na Novém Zélandu. Trenéři se zúčastňují stáží a pro kluby není problém
hrát se zahraničními soupeři. Jenže světové ragby jde vpřed tempem, kterému prostě nestačíme, a
špička se nám stále rychleji vzdaluje. Nicméně ragby je natolik přitažlivé a má tolik nesporných sportovních, společenských a morálních hodnot, že stálé své příznivce získává.
Za posledních 10 let vzniklo v Čechách vice než 20 nových klubů, vznikla ženská družstva a ragby se rozšířilo zejména mezi mládeží.
Předseda České ragbyové unie David Frydrych to komentuje: "Vznik nových klubů a rozšíření soutěží je velmi potěšitelná skutečnost, ale mnohem důležitější je získávání dětí a mládeže. I když je to dlouhodobý a náročný proces, je to jediná cesta jak úroveň ragby v Čechách pozvednout. S potěšením můžeme konstatovat, že už je řada klubů, které se starají o všechny věkové kategorie od šestiletých dětí až po osmnáctileté".
Domácí soutěž ragby je třístupňová, vrcholem je Extraliga. Ta je dosti vyrovnaná, v poslední době dominovalo mužstvo RC Praga Praha, ale po jejich dvou titulech je z loňského ročníku mistrem RC Jimi Vyškov.
Národní mužstvo hraje v nově organizovaném ME ve skupině Conference 1 North s jednoznačným cíem postoupit do vyšší skupiny.
Velkým impulsem pro rostoucí zájem veřejnosti o ragby bylo nesmírně úspěšné loňské mistrovství světa, největší evropský turnaj Pohár šesti národů a též ragbyový olympijský turnaj. Vše v přímých TV přenosech.
Sportovní ředitelUnie, bývalý representant a nyní ragbyový televizní komentátor Antonín Brabec k tomu poznamenává: "Ptají se mne i lidé, kteří o ragby dosud nikdy neslyšeli, zda a kde se tak úžasný, dramatický a férový sport u nás hraje. Odpovídám, že ano, jen s tou úrovní to bude trošku jinde".
Nejdůležitější však je, že zájem existuje a roste. A ragbisté to nikdy nevzdávají. Takže při té stovce už bude určitě české ragby plnit stadiony a dýchat na záda evropské špičce. Na All Blacks to ale asi ještě nebude. I když třeba jednou...kdo ví.
(Jan Stránský, Českeragby.cz, foto: Petr Skála)
