V  roce 2016 uplynulo   90 let  od  odehrání prvního ragbyového utkání mezi českými klubovými týmy  na území tehdejší Československé rupubliky. Tento v Česku zatím  příliš nerozšířený sport v posledních letech nabírá na popularitě.

Historie českého ragby se datuje od 9. května  1926, kdy se tehdy  v Brně utkala  dvě  mužstva  SK Moravská Slavia Brno a AFK Žižka Brno. V následujícím roce se už hrála hra se šiškou  i v Praze, kde vznikly  další ragbyové kluby, SK Slavia, I. Ragby Club Praha a VVK Praha.

Po druhé světové  válce se počet mužstev dále zvyšoval a ragby bylo rozšířené i v armádě. Pak však přišel  dramatický zlom způsobený politickými vlivy. Ragby bylo zaměňováno za americký fotbal, sport  pojemnováný jako imperialistický a tudíž zavrženíhodný a navíc neolympijský,  což bylo hlavním kritériem zpolitizovaného socialistického sportu. Přesto však mělo české ragby v mezinárodním měřítku slušnou úroveň.

Bývalý dlouholetý representant, kapitán národního týmu a funkcionář, legenda českého ragby Eduard Krützner st. k tomu říká: "V šedesátých a sedmdesátých letech jsme byli schopni hrát vyrovnaná utkání i s  takovými soupeři jako jsou Francie, Itálie, Rumunsko, Španělsko nebo tehdy Západní Německo.  Pak se však začaly nůžky rozevírat, u nás došlo ke stagnaci a ve světě k dramatickému zvýšení  výkonnosti, všeobecnému zájmu o ragby a jeho ohromné popularitě".

V té době klesající úroveň je způsobená mnoha faktory, ragby je náročný sport, který nenabízí ani slávu ani peníze, sdělovací prostředky o něj nejeví zájem a ve sportovním hnutí nemá podporu.

Přesto se však dostavují impulzy, které ragby v devadesátých letech udržují nad vodou.  Ragby, tedy to velké, světové, konečně uspořádá v roce 1987 poprvé mistrovství světa, pronikne do televize, stane se  profesionální a přitáhne miliony fanoušků a celkový velký zájem veřejnosti. K nám však dolehnou jen slabé dozvuky a přání, aby se i zde věci pohnuly. Skutečně k tomu dochází, na přelomu století
získávají někteří naši nejlepší hráči angažmá ve vyspělých ragbyových zemích jako ve Francii, ve
Velké Británii a dokonce na Novém Zélandu. Trenéři se zúčastňují stáží a pro kluby není problém
hrát se zahraničními soupeři. Jenže světové ragby jde vpřed tempem, kterému prostě nestačíme, a
špička  se nám stále rychleji vzdaluje. Nicméně ragby je natolik přitažlivé a má tolik nesporných  sportovních, společenských a morálních hodnot, že stálé své příznivce získává.


Za posledních 10 let  vzniklo v Čechách vice než 20 nových klubů, vznikla ženská družstva a ragby se rozšířilo zejména  mezi mládeží.

Předseda České ragbyové unie David Frydrych to komentuje: "Vznik nových klubů a  rozšíření soutěží je velmi potěšitelná skutečnost, ale mnohem důležitější je získávání dětí a  mládeže. I když je to dlouhodobý a náročný proces, je to jediná cesta jak úroveň ragby v Čechách pozvednout. S potěšením můžeme konstatovat, že už je řada klubů, které se starají o všechny věkové kategorie od šestiletých dětí až po osmnáctileté".

Domácí soutěž ragby je třístupňová, vrcholem je Extraliga. Ta je dosti vyrovnaná, v poslední době dominovalo mužstvo RC Praga Praha, ale po jejich dvou titulech je z loňského ročníku  mistrem RC Jimi Vyškov.

Národní mužstvo hraje v nově organizovaném ME ve skupině Conference 1 North s  jednoznačným cíem postoupit do vyšší skupiny.

Velkým impulsem pro rostoucí zájem veřejnosti o ragby bylo nesmírně úspěšné loňské mistrovství světa, největší evropský turnaj Pohár šesti národů a též ragbyový olympijský turnaj. Vše  v přímých TV přenosech.

Sportovní ředitelUnie, bývalý representant a nyní ragbyový televizní komentátor Antonín Brabec k tomu poznamenává: "Ptají se mne i lidé, kteří o ragby dosud nikdy neslyšeli, zda a kde se tak úžasný, dramatický a férový sport u nás hraje. Odpovídám, že ano, jen s tou úrovní to bude trošku jinde".

Nejdůležitější však je, že zájem existuje a roste. A ragbisté to nikdy nevzdávají. Takže při té stovce už bude určitě české ragby plnit stadiony a dýchat na záda evropské špičce. Na All Blacks to ale asi ještě nebude. I když třeba jednou...kdo ví.