Když byl před lety uveden do Síně slávy českého ragby dosud jako jediný ragbista Eduard Krützner senior, byl tehdejším prezidentem České rugbyové unie Pavlem Chaloupkou vybídnut, aby z této pozice právě on s dlouholetými životními zkušenostmi kolem ragby komentoval současné ragbyové dění. To ostatně Medák, jak Krütznerovi seniorovi ragbisté říkají, činí a jeho komentáře stojí nejenom za přečtení, ale i za podrobnější zamyšlení ...
POUČENÍ ZE SVĚTOVÉHO POHÁRU V JAPONSKU
Světový pohár v ragby, který uspořádalo velmi úspěšně Japonsko, učaroval milionům divákům na celém světě a prokázal, že tento jeden z největších kolektivních sportu, si stále získává nové nadšence. Všeobecně je velmi kladně hodnocen vzájemný respekt hráčů, velké nasazení a hlavně smysl pro fair-play. S tím úzce souvisela výborná atmosféra na tribunách stadionů, která je tak zásadně odlišná od diváků kopané. Znovu se prokázalo, že pokud všichni respektují Etický kodex ragby a řídí se jím, pak se hra se šišatým míčem oprávněně řadí mezi nejoblíbenější sporty na světě. Díky přenosům České televize, si ragby u nás získalo větší popularitu, řada televizních diváků obdivovala u ragby zejména týmový duch, skutečnost, že hráči bojují do poslední minuty, nikdy se nesnižují k nesportovnímu filmování a bez mrknutí respektují pravidla i veškerá rozhodnutí rozhodčích. Nyní je třeba plně využít této euforie pro náš sport, pro úspěšnější rozvoj ragby v Česku.
Jednotný tréninkový systém
Rozbory a analýzy současného vývoje herního projevu nejlepších světových týmů, jak po stránce technické, tak taktické, musíme využít pro vypracování Jednotného tréninkového systému, pro naše trenéry, který se bude co nejvíce blížit, současnému trendu vývoje. To je velký a odpovědný úkol pro Sportovního ředitele ve spolupráci s TMK.
Ragby má svoji filozofii
Stejně tak důležité pro další úspěšný rozvoj ragby u nás, je návrat k hodnotám, které jsou uvedeny v Etickém kodexu ragbistů. Bohužel v poslední době se z našeho ragby vytratily. Přestaly se dodržovat Stanovy, Řády a Směrnice, jak české unie, tak World Rugby. Není divu, že to pak negativně ovlivňuje současnou ragbyovou atmosféru. Zapomíná se, že ragby má specifickou ragbyovou filozofii, o toleranci, o solidaritě, o smyslu pro fair-play a o společné vůli dosahovat co nejlepších výsledků ve všech oblastech tohot sportu.
Sparta přesvědčila, že je tři roky nejlepší
Jako příklad uvádím finálové prvoligové utkání, ve kterém přesvědčivě zvítězila Sparta nad Tatrou 40:3. Sparta Tatře nedala žádnou šanci a přehrála ji ve všech směrech a potvrdila svou současnou neporazitelnost. Byla to jasná odpověď na loňskou aféru skrečovaného zápasu Sparty s Vyškovem, kterou iniciovala právě Tatra. Ta se smyslem pro fair-play měla opravdu pramálo společného. Všem bylo jasné, že se Tatra nechtěla ve finále utkat se silnou Spartou. Argument, že je třeba dodržovat Soutěžní řád, byl zástupný, neboť Tatra jej tehdy rovněž porušila, když několikrát odkládala zápas v základní skupině se Spartou, což právě Soutěžní řád neumožňuje (viz Hlava II ).
Sedmičky
Je škoda, že Dukla dosud není členem tuzemské unie. Sice reprezentuje české ragby na zahraničních turnajích v ragby o 7 hráčích, ale protože není členem Unie, tak na letošním Mistrovství ČR v sedmičkách sice hrála, leč jen mimo soutěž, i když se zase její výsledky do tabulky započítávaly. Jinak Dukla by republikové mistrovství vyhrála, ale takto pojatá soutěž postrádala logiku, protože nebyly nastaveny rovné sportovní podmínky pro všechny účastníky sedmičkového šampionátu.
Naděje pro soutěž nadějí
Soutěž „Nadějí“, která by měla pomoci k formování mladých hráčů, zdaleka neplní svůj účel. Nikdo nekontroluje dodržování pravidel o odehraném počtu poločasů jednotlivých hráčů, počet hráčů v zápase, délku odehraného zápasu. Není bez zajímavosti, že tato soutěž není uvedena v tuzemském Soutěžním řádu. Bylo by proto záhodné provést hloubkovou analýzu této soutěže a vyvodit z toho závěry, které by vedly ke zkvalitnění této důležité prověrky talentovaných hráčů.
Mistrem Česka v patnáctkách žen je tatrováckovídeňský výběr?
Za do nebe volající nedodržování tuzemských i mezinárodních směrnic lze považovat, start Tatry v mistrovské soutěži XV žen, kdy se Tatra spojila s vídeňským klubem a toto společenství tak získalo titul mistra Česka. To odporuje jak českému Soutěžnímu řádu, tak zejména Reglementu WR. Je s podivem, že to nikomu nevadilo, i když došlo k zásadnímu porušování směrnic a řádů. Kdo umožnil start tohoto klubu v oficiálním Mistrovstvím ČR? Rád bych viděl reakci ragbistů, kdyby podobný neoprávněný start v soutěži ( spojit se s některým zahraničním klubem), uskutečnil některý tým mužů při Mistrovství ČR. Ptám se, jak podobná společenství pomáhají rozvoji a regulérnosti soutěží žen? Pokud kluby nenutíme k tomu, aby se staraly o rozšíření počtu vlastních hráček a tím pádem hrály v dostatečném počtu za svůj klub, pak se úroveň ženské XV ragby nikdy neposune dopředu.
Při finále play off první ligy naštěstí nesněžilo
Finále první ligy bylo a vždy mělo být, svátkem všech českých ragbistů. Kdo byl přítomen letošnímu finále, byl jistě spokojen s úrovní hry i se zázemím na stadionu, ale s lidmi, s kterými jsem mluvil, tak odsuzovali nesmyslné rozhodnutí o setrvání v systému soutěže jaro – podzim. Po dobu celého finále letos sice ještě nesněžilo, ale zato lilo jako z konve a divákům včetně hráčů byla zima. Věřte tomu, že začátkem června, kdy se dříve finále hrávalo, by byla divácká návštěva rozhodně početnější a hra obou mužstev kvalitnější. Bylo zvykem, že když je finále, tak se nehrají jiné soutěže, aby měli všichni možnost vidět vrchol sezóny. To se bohužel také nedodrželo. Jedním z důvodů bylo, že nebylo možné hrát na jednom hřišti více zápasů, zejména proto, že stav trávníku to nedovolil, ale také v listopadu už je krátký den. Pokud toto nejsou pádné argumenty k návratu k systému podzim – jaro, tak jak se hraje prakticky v celé Evropě, pak nelze očekávat, že se nám v blízkém horizontu povede vrátit se mezi přední evropské unie .
Světový pohár nám ukázal cestu
Uvedené příklady jsou důkazem toho, že nedodržování Stanov i předpisů a hlavně Etického kodexu ragby, ztrácí české ragby své hodnoty, pro které je tak vysoce oceňovaný na celém světě. Jen seriozní a odpovědná práce všech členů České rugbyové unie, nám umožní, abychom české ragby vrátili na přední pozice ragbyové rodiny, kam jsme dlouhá léta patřili. Světový pohár nám ukázal cestu a měli bychom jej využít k tomu, aby o české ragby byl zájem i v letech, kdy se světový šampionát nehraje, tak jako tomu bývá ve většině členských zemích.
V Praze dne 10.listopadu 2019 Eduard Krützner senior
POUČENÍ ZE SVĚTOVÉHO POHÁRU V JAPONSKUSvětový pohár v ragby, který uspořádalo velmi úspěšně Japonsko, učaroval milionům divákům na celém světě a prokázal, že tento jeden z největších kolektivních sportu, si stále získává nové nadšence. Všeobecně je velmi kladně hodnocen vzájemný respekt hráčů, velké nasazení a hlavně smysl pro fair-play. S tím úzce souvisela výborná atmosféra na tribunách stadionů, která je tak zásadně odlišná od diváků kopané. Znovu se prokázalo, že pokud všichni respektují Etický kodex ragby a řídí se jím, pak se hra se šišatým míčem oprávněně řadí mezi nejoblíbenější sporty na světě. Díky přenosům České televize, si ragby u nás získalo větší popularitu, řada televizních diváků obdivovala u ragby zejména týmový duch, skutečnost, že hráči bojují do poslední minuty, nikdy se nesnižují k nesportovnímu filmování a bez mrknutí respektují pravidla i veškerá rozhodnutí rozhodčích. Nyní je třeba plně využít této euforie pro náš sport, pro úspěšnější rozvoj ragby v Česku.
Jednotný tréninkový systém
Rozbory a analýzy současného vývoje herního projevu nejlepších světových týmů, jak po stránce technické, tak taktické, musíme využít pro vypracování Jednotného tréninkového systému, pro naše trenéry, který se bude co nejvíce blížit, současnému trendu vývoje. To je velký a odpovědný úkol pro Sportovního ředitele ve spolupráci s TMK.
Ragby má svoji filozofii
Stejně tak důležité pro další úspěšný rozvoj ragby u nás, je návrat k hodnotám, které jsou uvedeny v Etickém kodexu ragbistů. Bohužel v poslední době se z našeho ragby vytratily. Přestaly se dodržovat Stanovy, Řády a Směrnice, jak české unie, tak World Rugby. Není divu, že to pak negativně ovlivňuje současnou ragbyovou atmosféru. Zapomíná se, že ragby má specifickou ragbyovou filozofii, o toleranci, o solidaritě, o smyslu pro fair-play a o společné vůli dosahovat co nejlepších výsledků ve všech oblastech tohot sportu.
Sparta přesvědčila, že je tři roky nejlepší
Jako příklad uvádím finálové prvoligové utkání, ve kterém přesvědčivě zvítězila Sparta nad Tatrou 40:3. Sparta Tatře nedala žádnou šanci a přehrála ji ve všech směrech a potvrdila svou současnou neporazitelnost. Byla to jasná odpověď na loňskou aféru skrečovaného zápasu Sparty s Vyškovem, kterou iniciovala právě Tatra. Ta se smyslem pro fair-play měla opravdu pramálo společného. Všem bylo jasné, že se Tatra nechtěla ve finále utkat se silnou Spartou. Argument, že je třeba dodržovat Soutěžní řád, byl zástupný, neboť Tatra jej tehdy rovněž porušila, když několikrát odkládala zápas v základní skupině se Spartou, což právě Soutěžní řád neumožňuje (viz Hlava II ).
Sedmičky
Je škoda, že Dukla dosud není členem tuzemské unie. Sice reprezentuje české ragby na zahraničních turnajích v ragby o 7 hráčích, ale protože není členem Unie, tak na letošním Mistrovství ČR v sedmičkách sice hrála, leč jen mimo soutěž, i když se zase její výsledky do tabulky započítávaly. Jinak Dukla by republikové mistrovství vyhrála, ale takto pojatá soutěž postrádala logiku, protože nebyly nastaveny rovné sportovní podmínky pro všechny účastníky sedmičkového šampionátu.
Naděje pro soutěž nadějí
Soutěž „Nadějí“, která by měla pomoci k formování mladých hráčů, zdaleka neplní svůj účel. Nikdo nekontroluje dodržování pravidel o odehraném počtu poločasů jednotlivých hráčů, počet hráčů v zápase, délku odehraného zápasu. Není bez zajímavosti, že tato soutěž není uvedena v tuzemském Soutěžním řádu. Bylo by proto záhodné provést hloubkovou analýzu této soutěže a vyvodit z toho závěry, které by vedly ke zkvalitnění této důležité prověrky talentovaných hráčů.
Mistrem Česka v patnáctkách žen je tatrováckovídeňský výběr?
Za do nebe volající nedodržování tuzemských i mezinárodních směrnic lze považovat, start Tatry v mistrovské soutěži XV žen, kdy se Tatra spojila s vídeňským klubem a toto společenství tak získalo titul mistra Česka. To odporuje jak českému Soutěžnímu řádu, tak zejména Reglementu WR. Je s podivem, že to nikomu nevadilo, i když došlo k zásadnímu porušování směrnic a řádů. Kdo umožnil start tohoto klubu v oficiálním Mistrovstvím ČR? Rád bych viděl reakci ragbistů, kdyby podobný neoprávněný start v soutěži ( spojit se s některým zahraničním klubem), uskutečnil některý tým mužů při Mistrovství ČR. Ptám se, jak podobná společenství pomáhají rozvoji a regulérnosti soutěží žen? Pokud kluby nenutíme k tomu, aby se staraly o rozšíření počtu vlastních hráček a tím pádem hrály v dostatečném počtu za svůj klub, pak se úroveň ženské XV ragby nikdy neposune dopředu.
Při finále play off první ligy naštěstí nesněžilo
Finále první ligy bylo a vždy mělo být, svátkem všech českých ragbistů. Kdo byl přítomen letošnímu finále, byl jistě spokojen s úrovní hry i se zázemím na stadionu, ale s lidmi, s kterými jsem mluvil, tak odsuzovali nesmyslné rozhodnutí o setrvání v systému soutěže jaro – podzim. Po dobu celého finále letos sice ještě nesněžilo, ale zato lilo jako z konve a divákům včetně hráčů byla zima. Věřte tomu, že začátkem června, kdy se dříve finále hrávalo, by byla divácká návštěva rozhodně početnější a hra obou mužstev kvalitnější. Bylo zvykem, že když je finále, tak se nehrají jiné soutěže, aby měli všichni možnost vidět vrchol sezóny. To se bohužel také nedodrželo. Jedním z důvodů bylo, že nebylo možné hrát na jednom hřišti více zápasů, zejména proto, že stav trávníku to nedovolil, ale také v listopadu už je krátký den. Pokud toto nejsou pádné argumenty k návratu k systému podzim – jaro, tak jak se hraje prakticky v celé Evropě, pak nelze očekávat, že se nám v blízkém horizontu povede vrátit se mezi přední evropské unie .
Světový pohár nám ukázal cestu
Uvedené příklady jsou důkazem toho, že nedodržování Stanov i předpisů a hlavně Etického kodexu ragby, ztrácí české ragby své hodnoty, pro které je tak vysoce oceňovaný na celém světě. Jen seriozní a odpovědná práce všech členů České rugbyové unie, nám umožní, abychom české ragby vrátili na přední pozice ragbyové rodiny, kam jsme dlouhá léta patřili. Světový pohár nám ukázal cestu a měli bychom jej využít k tomu, aby o české ragby byl zájem i v letech, kdy se světový šampionát nehraje, tak jako tomu bývá ve většině členských zemích.
V Praze dne 10.listopadu 2019 Eduard Krützner senior
(mezititulky ps, Českeragby.cz, foto: Petr Skála)
