Začněme od Adama
“Já jsem začal ragby hrát dokonce dříve, než jsem ho na vlasní oči viděl. Bylo mi teprve sedm let a na ragbyový trénink mne přivedl tehdejší hráč Pragovky Michal Vyskočil, který bydlel pod námi v domě. V Pragovce tehdy trénovala mrňata Martina Stárová, takže to je ona, kdo byla moji první trenérkou. Hra se šiškou se mi líbila od začátku. Navíc se mi podařilo hned na prvním nebo druhém turnaji mladších žáků na Pragovce nebo na Spartě položit první body. Dobře si pamatuji na první zájezd do Francie, kam jsme jeli s Pragou a Přeloučí do Roche La Moliere, kde se konal velký turnaj, jehož se zúčastnily týmy z celé Evropy. Poprvé jsme tam hráli proti Angličanům, Rusům, Francouzům, Italům a dalším stejně starým Evropanům. Jako tradičně ve Francii rozhodčí byli z řad hráčů a za Čechy jsem pískal dokonce já a ještě jeden hráč. Te hdy se nám podařilo získat pohár určený pro nejlepší rozhodčí turnaje a tak svoji první ragbyovou cenu mám za pískání, ” vzpomíná na začatky s ragbyovým míčem Adam Skotnický.
S reprezentací sjezdil Adam několik egvropských zemí. “ Byli jsme častokrát ve Francii,ale hrál jsem třeba i v Itálii, dále v Polsku. Dá se říci, že v zahraničí jsem až 2 měsíce v roce, ale nejenom s ragbyovým týmem, ale i soukromě, ale tehdy si nezapomenu vzít si vždycky sebou míč,” dodává Adam.
Jako student oboru digitální technika na Střední Průmyslové škole sdělovací techniky v Panské ulici, měl možnost se dostat na delší dobu do země ragby zaslíbené, do Francie.
“ Francouzské lyceum v Praze spolu s několika francouzskými ministerstvy a světovými společnostmi vybíraly ze 40 zemí ragbyového světa jednoho studenta lycea a jednoho ragbistu. Při výběru bylo nutné splnit několik podmínek a mezi nimi byla alespoň základní znalost francoužštiny. Přihlásil jsem se a byl jsem vybrán jako český delegát - hráč ragby. Tak jsem se dostal na studijní pobyt, na který nikdy nezapomenu. To. co jsem tam všechno zažil, z toho by byla knížka. Viděl jsem tři zápasy, čtyři stadióny, půl Francie a navíc tam bylo asi osmdesát podobných účastníků ze všech koutů světa například i z Madagaskaru, Samoy, z Fidži, z Nového Zélandu, z USA, z Argentiny, ale i z Guatemaly a z dalších koutů ve světě. Samozřejmě jsem viděl spousty míst a akcí ve Francii,” popisuje svoji životní stáž.
Jako student oboru digitální technika na Střední Průmyslové škole sdělovací techniky v Panské ulici, měl možnost se dostat na delší dobu do země ragby zaslíbené, do Francie.
“ Francouzské lyceum v Praze spolu s několika francouzskými ministerstvy a světovými společnostmi vybíraly ze 40 zemí ragbyového světa jednoho studenta lycea a jednoho ragbistu. Při výběru bylo nutné splnit několik podmínek a mezi nimi byla alespoň základní znalost francoužštiny. Přihlásil jsem se a byl jsem vybrán jako český delegát - hráč ragby. Tak jsem se dostal na studijní pobyt, na který nikdy nezapomenu. To. co jsem tam všechno zažil, z toho by byla knížka. Viděl jsem tři zápasy, čtyři stadióny, půl Francie a navíc tam bylo asi osmdesát podobných účastníků ze všech koutů světa například i z Madagaskaru, Samoy, z Fidži, z Nového Zélandu, z USA, z Argentiny, ale i z Guatemaly a z dalších koutů ve světě. Samozřejmě jsem viděl spousty míst a akcí ve Francii,” popisuje svoji životní stáž.
Adam má dvě sestřičky Natálku a Terezku, které asi ragby hrát patrně nebudou. Zato pár kamarádů se mu již podařilo na ragby přivést. Ani jeho rodiče ragby nehrají. "Ještě by si něco udělali," podotýká Adam.
" Nejblišší cíl, který mám před sebou, je udělat maturitu," svěřuje se reprezentant U19, na něhož hráči občas volají Ajdam.
"Vždycky jsem hrál v útoku, dlouho útokovku, pak dlouho tříčtvrtku.V reprezentaci dokonce i zadáka a křídla. Vzpomínám si, že jednou na mistrovství starších žáků jsem hrál i vazače," provedl Adam Skotnický inveturu hráčských postů ve své kariéře.
Rád vzpomíná na utkání MS 2007, která viděl na vlastní oči.
" S Pragou jsme se byli podívat na utkaní Samoa - Tonga, ale viděl jsem i zápasy Nový Zéland - Rumunsko, Namibie - Gruzie a čtvrtfinále Argentina - Skotsko. To byla ragbyová paráda a jsem rád, že jsem byl u toho. Rád bych ještě něco podobného zažil třeba i u protinožců," přeje si útočník Adam Skotnický, který má kariéru před sebou
