„Lepší by byla slečna Dvacítka,“ zažertoval si jubilant v rozhovoru pro klubový web, „ale s tím už se nedá nic dělat.“   Karel zatím s ragby žije pětapadesát let, nejdříve v Ostravě a od roku 1966 v Havířově a rozhodně by ještě nějaký ten rok mezi ragbisty rád prožil.

„Já jsem se s ragby poprvé setkal už počátkem padesátých let v Petřvaldě, kde jsem bydlel,“ vylíčil  Karel své ragbyové osudy, „to vojáci pomocných technických praporů (PTP), kteří tehdy pracovali na šachtách, trénovali a hráli ragby po zaměstnání. Tam jsem třeba poprvé viděl Milana Bělohlávka bývalého hráče Slavie Praha a dlouholetého ragbyového novináře,  i když jsem tehdy samozřejmě neměl ani tušení, kdo to je. Ale jako kluci jsme samozřejmě hned začali hrát ragby po svém s fotbalovým míčem," zavzpomínal Karel Gaman.

A ragby  si pak připomněl na učilišti v Hrabůvce, kde hráči Vítkovic předchůdci  Lokomotivy Ostrava a Sokola Mariánské Hory,  založili kroužek.

" Když jsem viděl náborový letáček, okamžitě jsem zareagoval mimo jiné nás trénoval i Francouz Silvain Forma. Už tehdy mě chytlo organizování a v podstatě rok, po který kroužek existoval, jsem se zabýval sháněním hráčů a organizací. Udržet kroužek se nepodařilo, zahráli jsme si s vítkovickým dorostem jeden zápas a po prázdninách už nás zůstalo jen pár a přešli jsme do Vítkovic. To byl rok 1959 a na podzim jsme v Gottwaldově, jak  se jmenoval Zlín,  získali mistrovský titul, když jsme ve finále porazili pražské Dynamo (Slavia). V dalších dvou letech mi z dorosteneckých přeborů republiky ke zlatu přibylo ještě stříbro a bronz,“  pokračoval v exkurzi do minulosti havířovského ragby jeho zakladatel.

"
Karel Gaman coby junior  (foto: archív Karla Gamana)

Karel pak ještě dvě sezóny hrál za Lokomotivu, ale finální rok večerního studia gymnázia už mu další aktivní činnost nedovolil. K ragby se vrátil až poté, co se v létě 1966 přestěhoval do Havířova a převzal trénování družstva žáků, které na jaře ustavil kolega z ostravské Lokomotivy Eda Vaníček ve Slavii Havířov. Ovšem na prvním tréninku se objevil jen jeden žák z jarního týmu, Zdeněk Rek. Tehdy začala úmorná práce dělat nábory, trénovat a zajišťovat hřiště a všechno okolo oddílu, největší problém nastal, když se Eda na jaře roku 1977 z Havířova odstěhoval, musel pak zajišťovat úplně všechno. Naštěstí pomohli rodiče, mimo jiné i mamink Radka Klody jako hospodářka klubu a velice brzy museli pomáhat i mladí hráči jako trenéři i funkcionáři – Radek Kloda, Oleg Pacan Kubala, Standa Dvořák, Karel Šenkýř a další.

Po ustavení družstva mužů si Karel ještě pár roků zahrál, ale pak už se věnoval jen trénování a funkcionářské práci. Velice brzo převzal funkci předsedy Severomoravského svazu ragby a k tomu funkci místopředsedy Československého ragbyového svazu, od roku 1978 se už sportu a tělovýchově věnoval profesionálně, když převzal funkci tajemníka TJ Slavia Havířov, v té době největší tělovýchovné jednoty v okrese Karviná. Současně fungoval jako sekretář oddílu a zorganizoval čtyři mezistátní zápasy Československé reprezentace v Havířově a turnaj reprezentačních juniorských týmů socialistických zemí Družba. Organizoval i jeden výjezd české reprezentace do Maroka za účasti havířovských reprezentantů Romana Čmiela a Matěje Bielského. Od roku 1976 navíc zorganizoval okolo třiceti zahraničních zájezdů oddílu do Polska, tehdejšího NDR, Itálie, Francie, Anglie, do Moskvy i do Splitu. Prostě od Moskvy po anglické Harlow a od polského Legionowa po italskou L´Aquilu.

 „To nebylo jak dnes, řekneme si, že někam vyjedeme a prostě jedeme, tehdy se to připravovalo celý rok. Největší ohlas měl zájezd v roce 1985 do Toulouse, při kterém jsme to vzali od Benátek, přes San Remo, Monte Carlo, Carcassone, Pas de la Casa (Andorra), Limoux – pamětníci si vzpomenou na skvělé cassoulet, Salvetat, Paříž, Verdun, Trevír v Německu a Norimberk s posledními nákupy, ve všech těch místech jsme během dvanáctidenního zájezdu nějaký čas pobyli,“ popsal  nezapomenutelné turné havířovských ragbistů uspořádaném  v minulém století.

V nové éře havířovského ragby od roku 1998, kdy oddíl odešel ze Slavie Havířov, působí v manažerských funkcích, jednak byl prezidentem klubu a poté, co předal žezlo Romanovi Čmielovi, se vrátil k práci sekretáře. Karel by se chtěl s funkcionářskou prací rozloučit současně s koncem funkčního období současného výboru klubu v roku 2014 a doufá, že se najde dobrovolník, který ho vystřídá, je však připraven, pokud mu bude zdraví sloužit a pokud by se nenašel nový sekretář, odchod o jedno funkční období oddálit.

 „Ono už to není tak jednoduché, vždyť kromě sportovně organizační práce dělám i pokladníka, archiváře, legislativce a také editora a šéfredaktora klubových webových stránek, a člověk už není nejrychlejší …“ řekl  jubilant, který napsal rovněž stovky článků o ragby.

Českéragby.cz posílají do Havířova blahopřání a poděkování za spolupráci, neboť ve spolupráci  s Karlem Gamanem vzniklo v poslední době i nemnoho článků, jež  Českéragby.cz  uveřejnilo.