Ragbisté Ondřejovi Sekorovi  jsou vděční za mnohé, co tento kreslíř, novinář a spisovatel pro hru se šišatým míčem učinil. Zasloužil se mimo jiné o pojmy, které známe  z českých pravidel ragby, jako jsou mlýn, roj, mlynář, rojník, pilíř, vazač, zadák, a další, jež Sekora uvedl poprvé v knížečce o pravidlech ragby, která z francouzštiny přeložil.

Ondřej Sekora (25. září 1899 Královo Pole u Brna – 4. července 1967 Praha) byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog. Od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.


Ondřej Sekora byl zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér. Jako rozhodčí soudil první utkání na území České republiky, které se hrálo 9. května 1926 v Brně.  Předtím v časopise Sport a hry na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, vytvořil českou ragbyovou terminologii, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Českosovensku vůbec první ragbyové utkání. Byl také aktivním rozhodčím, řídil například i první zápas RC Sparta Praha a RC Slavia Praha.

Předtím od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách. V letech 1923 a 1927  byl redakcí vyslán do Paříže. Kde poznal ragby, ale odkud také kometoval průběh tehdejšího cyklistického závodu  Tour de France.

Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti, Ferda Mravenec.

Za okupace v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.

Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy, jež nyní nese název  Albatros a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.

V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách.

Knihy
 Rugby, jak se hraje a jeho pravidla (1926, překlad z francouzštiny)
 Ferda Mravenec (1936)
 Ferda Mravenec v cizích službách (1937)
 Ferda v mraveništi (1938)
 Ferdův slabikář (1939)
 Trampoty brouka Pytlíka (1939)
 Malířské kousky brouka Pytlíka (1940)
 Kuře Napipi a jeho přátelé (1941)
 Uprchlík na ptačím stromě (1943) (oceněna na Světové výstavě EXPO '58 v Bruselu)
 Ferda cvičí mraveniště (1947)
 Kronika města Kocourkova (1947)
 Jak se uhlí pohněvalo (1949)
 Pohádka o stromech a větru (1949)
 O zlém brouku Bramborouku (1950)
 Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951)
 Malované počasí (1951)
 O traktoru, který se splašil (1951)
 Mravenci se nedají (1954)
 Na dvoře si děti hrály (1955)
 Čmelák Aninka (1959)
 Hurá za Zdendou (1960)
 O psu vzduchoplavci (1961)
 Pošta v ZOO (1963)