„Začal jsem hrát ragby v devíti letech a to za Slavii Praha, kam mne jednoho dne přivedl starší bratr Tomáš, který zde už hrál. Tehdejší trenér Ladislav Melichar mi řekl, že bych mohl při své výšce hrát tak jedině mlýnovou spojku a od té doby jsem nic jiného nehrál. Prošel jsem všemi reprezentacemi od žáků až po muže a hrál jsem jedině s devítkou na zádech,“ vzpomíná jen   169 cm měřící bývalý reprezentant  a držitel čtyř mistrovských medailí Jan Fojtík.

Velký malý říčanský ragbista Jan Fojík 

Do Říčan se dostal ze Slavie Praha až po neustálém putování mezi Spartou a Slavií. „Slavie hrála nižší soutěž, takže jsem jako reprezentant hostoval ve Spartě, která hrála extraligu. Pak jsem hrál zase chvíli za Slavii, ale  podruhé, když Slavia spadla do druhé ligy, dostal jsem možnost hostovat  za Říčany, nu a sem jsem po čase i přestoupil,“ svěřuje se  Jan Fojtík se svoji cestou  do říčanského týmu, který je v tomto století nejúspěšnějším ze všech.

Fojtík to zkoušel před lety i  pár týdnů  v zahraničí, ale nakonec byl rád, že se vrátil domů. „Tu zkušenost z Anglie, kde jsem chvíli byl mezi skvělými ragbisty, beru jako mimořádnou příležitost. poznat tamější atmosféru, ale bohužel musel bych tam být ze začátku ještě s někým, který by mi pomohl překonat  jazykovou bariéru a domluvit se se spoluhráči, proto jsem zůstal  věrný domácí soutěži,“ vysvětluje věrnost českému ragby.

Jan Fojtík hrál v téměř ve všech evropských zemích, kde se hraje ragby, ale skvělé  zážitky má i z turnajů ragbyových sedmiček, jež se hrály jednou v Dubaji a jindy na Srí Lance. Sportovní zážitek však prožil v Praze v Edenu na atletickém stadiónu, kde  hrál mlýnovou spojku legendárnímu hráči z Jihoafrické republiky Joelovi Stranskému. Kapitán mistrů světa z roku 1995, přijel o čtyři roky později do Prahy s výběrem skvělých  hráčů, kteří putovali Evropou, ale Joel tehdy hrál za český tým. „Na to se nezapomíná, když přihráváte ragbistovi, který Jihoafričanům vykopal titul mistra světa v utkání s Novým Zélandem, jež  se hrálo v Kapském Městě a viděli to desítky miliónů diváků u televize včetně mne,“ vzpomíná nejstarší z říčanských  borců  Fojtík .

„Přestanu  hrát  za extraligový tým Říčan až zjistím, že mi to už moc nejde. Nechci dělat lidem šaška. Pak si ovšem rád zahraji za veterány a budu se přitom věnovat  jako trenér ragbyovému potěru,“ prozrazuje svoji budoucnost muž, který převzal pohár KB  jako první z říčanských borců.