Prostudoval jsem si pečlivě Zprávu Výkonného výboru zaslanou delegátům pro Valnou hromadou ČSRU, která rok 2021 hodnotí jako úspěšný. Vzhledem k tomu, že v sobotu 19. listopadu 2022 končí letošní Sportovní kalendář, zápasem žen XV v soutěži Trophy ČR s Belgií a finálovým utkáním Poháru Říčan se Spartou, rozhodl jsem se rozšířit tuto zprávu o hodnocení roku 2022. Přes veškerou snahu Výkonného výboru i odborných komisí o zlepšení úrovně českého ragby, nezabránily tyto složky dlouhodobé stagnaci našeho sportu. Výsledky v mezinárodních soutěžích, které jsou exaktním ukazatelem úspěšnosti, jsou toho nejlepším důkazem." Abych získal co nejlepší informace pro mé hodnocení, prostudoval jsem řadu zápisů o utkání z domácích soutěží a zejména systémy a náročnost soutěží v národních federacích, které v poslední době zaznamenaly velké výkonnostní zlepšení. Tyto poznatky mne přesvědčily, že naše marná snaha o návrat mezi evropskou elitu je dána tím, že dlouhodobě experimentujeme s domácími soutěžemi, které jednak postrádají potřebnou náročnost a prokazatelně nepřinášejí očekávané zlepšení.Věřím, že účastníci Valné hromady mají velký zájem na renezanci českého ragby a dohodnou se na nejlepších reálných řešeních, pro jejich uskutečnění."
RAGBYOVÝ ROK 2022
Končí také rok 2022 a je čas provést bilanci plnění Strategických cílů na období 2021 -2022 I přes některé dílčí úspěchy, se Unii nepodařilo splnit ty zásadní, které by umožnily letitou snahu o úspěšný rozvoj ragby a návrat naší reprezentace mezi Evropskou elitu.
Ten nejdůležitější úkol nesplnila česká reprezentace seniorů, která po porážce se Švédskem nepostoupila do vyšší soutěže Rugby Europe Trophy. Tato zbytečná prohra odsoudila reprezentaci mužů hrát v soutěži Conference 1 další dva roky s týmy, které jsou v rankingu WR až od šedesátého místa. Tím bude samozřejmě negativně ovlivněn výkonnostní růst tuzemské reprezentace, které bude chybět konfrontace se silnými evropskými mužstvy. Vysoká prohra 12 : 69 Švédska v Malmö se Švýcarskem v Trophy soutěži, jen dokumentuje, jak se nám výkonnostně vzdalují reprezentace, které v této soutěži startují." Důvody? ČSRU dlouhodobě neuváženě mění systémy domácích soutěží, které v celém ragbyovém světě nemají obdobu. Každým rokem zjišťujeme, že soutěže mají stále se zhoršující sportovní i mediální úroveň. S tím souvisí i nevhodná tvorba Sportovního kalendáře ČSRU, který klubovým trenérům neumožňuje, častým přerušováním soutěží, soustavný pravidelný metodický tréninkový proces, který by efektivně formoval naše hráče, pro reprezentační úkoly. Letošní Pohár je toho nejlepším důkazem, řada neodehraných zápasů, viditelný nezájem klubů, častá zranění, to jen potvrzují. Je smutnou skutečností, že při prostudování zápisů o utkání zjistíte, že jen výjimečně kluby nastoupily k zápasům v plném počtu hráčů i s náhradníky a že v něm úspěšně hrají hráči, kteří už překročili čtyřicítku a se sportovní kariérou už dávno skončili. To jsou fakta, že úroveň domácích soutěží postrádá potřebnou kvalitu. Další příčinou slabé úrovně tuzemských soutěžích, je velký úbytek hráčů, kteří s ragby skončili z nejrůznějších důvodů. Svádět to jen na Covid je liché, protože Covid měla celá Evropa. Tvůrci podzimního Poháru se odvolávali na náš plánovaný start v Super Poháru RE, to se samozřejmě nezakládá na pravdě, neboť do rozehrané soutěže nelze přece vstoupit. Stejně tak nemohl uspět nápad našich odborníků, že vrchol naši sezóny bude na podzim, kdy naše reprezentace odehraje všechny zápasy v soutěžích RE. Neznám důvod, proč naše Unie, jako jediná v Evropě, plánuje vrchol soutěží na podzim, když celá Evropa, včetně Rugby Europe, dlouhá léta úspěšně organizuje vrchol soutěží v systému podzim – jaro, v jarních termínech." Dalším důvodem našeho neúspěchu je, že českým reprezentantům chybí zápasová konfrontace se silnými zahraničními týmy, stejně jako kvalitní předsezónní soustředění v zahraničí, která byla v minulosti samozřejmostí. Trenéři reprezentace ve svých hodnoceních poukazují na slabou fyzickou kondici reprezentantů. Tu ale v našich podmínkách mohou získat pouze tvrdou a systematickou přípravou ve svých mateřských klubech. To že hráčům chybí potřebná fyzická kondice, potvrzují pak častá zranění, která bohužel, mně z neznámých důvodů Unie neregistruje, přestože to World Rugby neustále vyžaduje." Nesplnil se ani další důležitý cíl. ČSRU slíbila organizovat dlouhodobou dvoukolovou náročnou soutěž na čtyřleté období. Nestalo se a dnes zjišťujeme, že řada klubů má velké problémy s počtem kvalitních hráčů. Bez vyhodnocení důvodů skončila soutěž „Nadějí“ (spíše Béček). To mělo za následek velký úbytek hráčů, kteří se neprosadili z různých důvodů do Á týmu. Bez možnosti hrát v jakékoli soutěže, logickypak tito hráči s ragby skončili. Nedostatečný počet hráčů na tréninku, vážně narušuje efektivní tréninkový proces. Trenéři nemají možnost konfrontovat a prověřovat herní systémy, s odpovídající reálnou opozicí. Velké výkonnostní rozdíly v herním projevu mužstev, kdy rozdíl skóre dosahuje až 70 až 100 bodů, jsou toho pádným důkazem. Start Společenstvích v Poháru je velkým hazardem, ragby je velmi náročný sport, který mohou úspěšně hrát, jen velmi dobře pravidelně trénovaní hráči. To tato Společenství samozřejmě neumožňují a jejich herní výsledky to jen potvrzují. Pokud má Unie zájem, aby se kluby s nedostatečným počtem hráčů pro XV ragby nerozpadly, tak musí pro ně pořádat turnaje, nebo soutěže s menším počtem hráčů, (10, Xragby). To umožní hráčům, aby si uchovali identitu se svým klubem a mohli se tak s podporou Unie pokoušet o získání nových zájemců o náš sport. Kdo jiný, než manažer rozvoje by se měl starat o to, aby Unie řešila tak závažný úbytek hráčů a problémy klubů, které ještě nedávno úspěšně hrály v domácích soutěžích. Čísla jsou neúprosná, před minulou volební Valnou hromadou uváděla Unie počet licencí seniorů 680 a dnes zjistíte ze zápisů o utkání, jako jsem to zjistil já, že jich máme maximálně 400 – 450 dospělých ragbistů a ragbistek, které mohou hrát soutěže. Dnes máme pouze třináct klubů, které jsou schopné, často s potížemi, hrát naše XV soutěže. Unie si ve Strategickém plánu dala závazek mít dnes 25 až 32 klubů, které budou startovat v domácích soutěžích. Podobný vážný nedostatek hráčů, máme i v kategorii juniorů U-18, kde pouze 5 klubů má samostatný tým, který startuje v soutěži (často s menším počtem než 22 hráčů v zápisech. O něco lepší, ale stejně nedostatečná je situace v kategoriích U-16 – 9 samostatných klubů a U-14 – 10 klubů. Velké rozdíly ve výkonnosti týmů, navíc v nesoutěžních soutěžích, snižují jejich úroveň a výkonnostní růst hráčů je tím pádem velmi negativně zpomalen. Přesné údaje o počtech hráčů v našich soutěžích, je velmi obtížné získat, přestože Unie má zajištěné elektronické spojení s kluby. Je evidentní, že uváděný počet licencí v roce 2021 čísleně vyjádřených cifrou 5 300, dnes už neplatí." Na úrovni našich soutěží mají také vliv výkony tuzemských rozhodčích. V současné době jich máme nedostatek a výkony některých z nich neodpovídají světovému trendu, co nejméně přerušovat hru s využíváním pravidla o výhodě. To má za následek, že čistý čas zápasů v našich soutěžích je kratší než ve vyspělých uniích. Delší herní čas, klade na hráče daleko vyšší nároky na fyzickou kondici, která tak našim reprezentantům, z výše uvedeného důvodu, chybí." K úspěchům můžeme počítat kvalifikaci našich reprezentačních výběrů U-20 a U-18 na finálové turnaje Mistrovství Evropy. Bohužel obě reprezentace na své soupeře nestačily a bojovaly maximálně o 7.místo. Junioři si jej zajistili těsným vítězstvím nad velmi slabým týmem Rumunska 10 : 8. Dvacítka svým herním projevem na své soupeře nestačila, chyběla důrazná, efektivní, organizovaná obrana, prohrávali jsme mlýny a někdy i auty. Soupeři byli rychlejší a fyzicky zdatnější, o čem svědčí prohra s Německem ve druhém poločase." K úspěchům můžeme připočítat výkony „sedmičkové“ reprezentace žen i juniorek. Na mezinárodním poli dokázaly získat zajímavé skalpy týmů, které patří k evropské špičce. Podle mého názoru se trenérům povedlo s hráček utvořit dobrou partu, která má velkou vůli dosahovat co nejlepších výsledků. Problém je v malém počtu hráček těchto kategorií. Tím pádem domácí turnaje postrádají potřebnou kvalitu. Horší je velký propad výkonnosti reprezentace XV ragby. Prohra s Německem je toho důkazem. Hráčkám nelze nic vyčítat, chybí jim totiž pravidelná soutěž, protože v současné době už žádný klub nemá potřebných 15 hráček." Přes velkou snahu a pořádání řady akcí, které Unie organizuje pro zkvalitnění efektivity tréninkového procesu, zlepšováním odbornosti trenérů, které jsou uváděny ve zprávě VV pro VH, je možno konstatovat, že české ragby stále stagnuje. Výsledky na mezinárodním poli to plně potvrzují. Senioři se několik let marně snaží o postup do soutěže Trophy, ve které se herní výkonnost mužstev, neustále zlepšuje a tím pádem se nám výkonnostně vzdalují. Hráčům nelze nic vyčítat, protože jejich výkonnost je dlouhodobě negativně ovlivněna velmi slabou úrovní domácích soutěží. Naši stagnaci lze doložit například výsledky dosaženými v minulosti s ragbisty Švýcarska, které jsme ještě nedávno byli schopni porážet, nebo hrát s nimi vyrovnané zápasy v soutěžích RE. Jsem bytostně přesvědčen o tom, že jednou z hlavních příčin jejich výkonnostního růstu, jsou velmi náročné, kvalitní domácí soutěže, systémem podzim – j aro. Doporučuji našim odborníkům prostudovat systémy a náročnost soutěží v těchto zemích, aby pochopili, že naše cesta nenáročných Pohárů a jednokolových soutěží, nikdy nemůže úspěšně a efektivně formovat hráče, aby získali tolik potřebnou fyzickou kondici, správné herní návyky a zažili herní systémy, které by co nejvíce odpovídaly herním systémům naši reprezentace. To jsou zákonitosti ragby, ale i jiných sportů. Žádný kolektivní sport bez velmi náročné, dlouhodobé, pravidelně vyhodnocované soutěže, nemůže zajistit výkonnostní růst hráčů, klubů a tím pádem i reprezentačních mužstev."Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu ... zde .
(Eduard Krützner senior pro Ceskeragby.cz, koláž: Petr Skála)
