Jak říkám...
"Tehdy bylo ragby v Československu opravdu čistě amatérským sportem, a jestli některý tým měl zvláštní podmínky k přípravě, byla to tehdy Dukla Přelouč. Na tehdejší poměry jsme trénovali dvakrát denně čtyři dny v týdnu. Proto každý, kdo se do Dukly jako voják základní služby dostal, si toho velmi vážil. Mnoho kluků se právě za působení v Dukle dostalo až do reprezentace včetně mne. V Přelouči jsem jako takzvaný déle sloužící zůstal po dvouleté základní službě ještě další rok. Pak jsem hrál ještě několik let současně jako asistent trenéra, když jsem se stal vojákem z povolání. Ragby jsem se věnoval jako trenér i poté, kdy jsem odešel do civilu, ale to už jsem trénoval až po práci," řekl pro ragbyový magazín Českeragby.cz obávaný strážce brankoviště Dukly Leopold Blachut.
"Přišel jsem do Přelouče z Ostravy, aniž bych tušil, že se na Ostravsko už nevrátím. Hrál jsem jako dítě nejdříve fotbal, ale pak mne jednou na ragby přivedl bratr Jenda, který tehdy už hrál za Lokomotivu Ostrava, a bylo rozhodnuto. Pamatuji si, že, když k nám přišel otcův bratr Beno, tak nás rád popichoval. Co prý to hrajeme za hru, která u nás nikdy nemůže být tak populární, jako třeba ve Francii nebo na Britských ostrovech. Že právě tam je ragby populární strýc Beno Blachut velmi dobře věděl, neboť s Národním divadlem v těchto zemích náš strýček coby operní pěvec tam čas od času pobýval. Jako kluk jsem si říkal, že až budu v ragbyové reprezentaci, tak mu také ze zahraničí pošlu pohlednici, jaké nám posílal z ciziny on a splnilo se mi to," zavzpomínal ragbista Blachut.
V ragbyovém ligovém ročníku 1969 / 1970 dlouho nebylo o mistrovském týmu rozhodnuto. Týmy Přelouče i Říčan měly v tabulce stejný počet bodů až do předposledního kola. Rozhodnout mělo utkání obou soupeřů ve Svítkově. Utkání, ale skončilo nerozhodně 3:3, když Říčany položily trojku a Přelouč proměnila trestný kop. Oba druhy bodování tehdy znamenaly příděl tří bodů do výsledku. Kdyby takto probíhalo utkání nyní, Říčany by vyhrály zápas i ligu, neboť položení už nemá hodnotu tří bodů, ale pěti.
Následnou sezónu 1970 / 1971 už Dukla Přelouč hrála na okraji Přelouče na nezničitelném trávníku ragbyové hřiště na Slavíkových ostrovech.
"Hřiště mělo tak skvěle prorostlý trávník, že se po všech rozmarech počasí vždy vzpamatovalo. Vydrželo dokonce i zátěž činnosti ještě jednoho tentokrát už civilního klubu, který se zrodil v roce 1974 v Přelouči, a tím byla Tesla Přelouč. Není divu, že mezi otci zakladateli Tesly byl i Leopold Blachut," připomenul současný předseda RC Přelouč Bořek Trejbal, který na tu dobu rád vzpomíná, neboť do Dukly narukoval právě v roce 1970.
Nutno dodat, že armádní tým v Přelouči po získaném titulu v roce 1970 ještě několikrát zaútočil na co nejlepší umístění na čele tabulky, ale na prvenství v lize už nedosáhl.
"V roce 1993 došlo na připomínaném hřišti ještě k jedné zajímavosti. V nejmenším městě, kde se ragby tehdy hrálo, se odehrálo městské ligové derby VTJ Přelouč - Tesla Přelouč 10:10. Přelouč se tak stala po Praze a Brnu třetím městem, kde se kdy hrálo derby. Nyní již ragbyové hřiště na Slavíkových ostrovech není a místo ragbistů zde poletují údajně tak vzácní motýlci, že se kvůli nim nemůže stavět ani plavební průplav na Labi," připomenul předseda Trejbal nehynoucí tradici ragby v Přelouči, která má nyní své zázemí se hřištěm u železniční trati.
Dukla Přelouč 1969 / 1970
Stojící zleva: Bednařík Zdeněk (Vyškov), Horáček Václav (Sparta), Malík Bohuslav (Ostrava), Šídlo Luboš (Tatra), Vrůbl Josef (Ostrava), Žíla Jan (Tatra), .... (Slavia) Pártl Stanislav (Tatra), Prokůpek Jan (Motorlet), Soušek Zdeněk (Praga), Kopec Pavel (Praga), Vávra Eduard (Sparta).
Sedící zleva: Nechvátal Jiří (Uhelné sklady), Justín Milan (Sparta), Parkos Zdeněk (Praga), Fořt Miroslav (Říčany), Zeda Alfons (trenér), Küblbeck František (Sparta), Klimek Lubomír (Zlín), Blachut Leopold (Ostrava).
Na fotografii není hráč mistrovské týmu Dukly Přelouč Jan Mazal (Vyškov) .
(ps, českéragby.cz & SportovniListy.cz, foto: Petr Skála a archív Lepolda Blachuta)