Pocta ondřejovi Sekorovi 

---

„Ragbisté,  Ondřejovi Sekorovi  jsme vděční jako nikomu jinému za to  mnohé, co tento kreslíř, novinář a spisovatel pro hru se šišatým míčem učinil. Zasloužil se mimo jiné o pojmy, které známe  z českých pravidel ragby, jako jsou mlýn, roj, mlynář, rojník, pilíř, vazač, zadák, a další, jež Sekora uvedl poprvé v knížečce o pravidlech ragby, která z francouzštiny přeložil.

Ondřej Sekora byl zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér. Jako rozhodčí soudil první utkání na území České republiky, které se hrálo 9. května 1926 v Brně.  Předtím v časopise Sport a hry na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, vytvořil českou ragbyovou terminologii, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Československu vůbec první ragbyové utkání. Byl také aktivním rozhodčím, řídil například i první zápas RC Sparta Praha a RC Slavia Praha," uvedl  editor webu Ceskeragby.cz Petr Skála.


   Jak říkám ... 

---

„Rozhodl jsem se  s velkou pokorou k ragbyovému průkopníkovi   vyhledat v Praze na hřbitově na Malvazinkách hrob otce zakladatele tuzemského ragby Ondřeje Sekory a přesně 9. května 2021 v 15 hodin jsem tam zapálil svíci, na jejímž štítku bylo napsáno, že hoří 10 hodin. Světlo,  troufám si říci zapálené   za všechny příznivce ragby, kteří  na webu ceskeragby.cz sledují události z tohoto sportu,  patrně vydrželo svítit ještě chvíli po půlnoci pro české ragby památného dne, kdy se hrál památný zápas, od kterého počítáme a píšeme  historii  českého ragby.

Přátelé, věřím, že všichni chceme, abychom  k té historii měli vždy důvod se vracet a to včetně té, kterou zrovna nyní píšeme. Věřím, že se v ní neztratíme a že se všeho dopočítáme," prohlásil po patrně ojedinělé skromné připomínce 95. výročí českého ragby, editor webu Ceskeragby.cz Petr Skála.      


    Ondřej Sekora     (25. září 1899 Královo Pole u Brna – 4. července 1967 Praha)            

...      byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog. Od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.



Předtím Sekora od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách. V letech 1923 a 1927  byl redakcí vyslán do Paříže. Kde poznal ragby, ale odkud také kometoval průběh tehdejšího cyklistického závodu  Tour de France.

Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti, Ferda Mravenec.

Za okupace v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hraje maňáskové divadlo.

Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy, jež nyní nese název  Albatros a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.

V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách.

Knihy

---

 Rugby, jak se hraje a jeho pravidla (1926, překlad z francouzštiny)
 Ferda Mravenec (1936)
 Ferda Mravenec v cizích službách (1937)
 Ferda v mraveništi (1938)
 Ferdův slabikář (1939)
 Trampoty brouka Pytlíka (1939)
 Malířské kousky brouka Pytlíka (1940)
 Kuře Napipi a jeho přátelé (1941)
 Uprchlík na ptačím stromě (1943) (oceněna na Světové výstavě EXPO '58 v Bruselu)
 Ferda cvičí mraveniště (1947)
 Kronika města Kocourkova (1947)
 Jak se uhlí pohněvalo (1949)
 Pohádka o stromech a větru (1949)
 O zlém brouku Bramborouku (1950)
 Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951)
 Malované počasí (1951)
 O traktoru, který se splašil (1951)
 Mravenci se nedají (1954)
 Na dvoře si děti hrály (1955)
 Čmelák Aninka (1959)
 Hurá za Zdendou (1960)
 O psu vzduchoplavci (1961)
 Pošta v ZOO (1963)