"Tak jako fotbalista Slavie Peter Olayinka nemůže být Fotbalistou roku Česka a Patrik Schick nemůže být Fotbalistou roku Německa, pak nemůže být přeci Ragbistou roku 2021 na tuto cenu nominovaní Jacques Fick hrající za Tatru a Tristan Horak hrající za Říčany. To nikoho nenapadlo. Důvod není to, že oba hráči nemluví česky, takových tu u nás ragby hraje víc dokonce i za reprezetaci, ale chybou je to, že jsou to cizinci, kteří, když nemohou zatím Česko v ragby reprezentovat, tak přeci nemohou být ani v Česku Ragbisty roku. Doufám, že se k té hovadině, kdo zařadil tyhle dva cizence do letošní ankety někdo přihlásí. Kdyby se hlasovalo o nejlepším ligovém hřáči, tak prosím, ale Ragbista roku to ne," má jasno editor tohoto webu Petr Skála.
Prý jste byl u zrodu ankety Ragbista roku?
"To doslova ne. Málokdo ví, že toho prvního Ragbistu roku za rok 1972 vyhlásil jen jediný člověk sám tehdejší trenér reprezentace Vladimír Škvor. Prostě na nějaké sešlosti ragbyových reprezentantů kouč reprezentace prohlásil, že se rozhodl, že Ragbistou roku 1972 je rojník Sparty a reprezentace Jiří Skall a bylo to. Další ročník už měl nějaká pravidla, neboť tu anketu tehdy organizovala Politicko-výchovná komise Ragbyového svazu a o nejlepším Ragbistovi roku rozhodly hlasy členů výboru Svazu, předsedů ragbyových oddílů, ligových trenérů, ligových rozhodčích a členů té komise, což byli mimo předsedy Petra Giacintova ještě Milan Bělohlávek a nějaký Skála, oba dva dopisovatelé tehdejších deníků. Ono těch hlasujících zase nebylo tolik, protože třeba někteří předsedové klubů, byli ve výboru Svazu, nebo trénovali ligový tým či byli rozhodčími. Ten formát Ragbisty roku tehdy vymyslel otec současného trenéra působícího v Brně, který se jmenuje stejně Petr Giacintov. Ten anketu ve vedení Svazu také prosadil. Hlasovalo se jen o Ragbistovi roku a sečítaly se hlasy na adresu Svazu zaslané poštou."
Jak se výsledky tehdy vyhlašovaly?
Výsledky ankety byly vyhlášeny buď při nějakých společenských akcích, ale častokrát také i na výročních valných hromadách nebo před mezistátními utkáními. Pamatuji si, že jsme s Milanem Bělohlávkem o tom zařizovali publicitu. Tuhle jsem si prohlížel staré diáře, kam jsem si poznamenával názvy článků o ragby, které v jaký den vyšly. Jeden rok dokonce během týdne po vyhlášení vyšly články o Ragbistovi roku snad ve všech denících, co vycházely od Československého sportu, přes Lidovou demokracii, Mladou frontu, Svobodné slovo, Práci, Rudé právo, Zemědělské noviny, Večerní Prahu, Obranu lidu, až po Rovnost, Pochodeň a Svobodu. Pamatuji si, že s Ragbistou roku Karlem Berkou vyšel rozhovor dokonce v Sedmičce pionýrů, o ragbistech roku se psalo i v Mladém světě a o Ragbistovi roku Zdeňkovi Mrazčinském vyšel článek v odborářském časopisu Kovák, protože Zdeněk pracoval ve Vyškově v nějakém strojírenském závodě a spolupracovníci mu k tomu Ragbistovi poblahopřáli a snad jeden čas nějaká parta mu chodila fandit na stadion, když hrál. Tradičně se výsledkům ankety věnoval i někdo z redaktorů Stadionu, proto s ragbisty roku vyšly dvoustránkové rozhovory například s Brunem Kudrnou, s Mirkem Fuchsem, s Karlem Berkou a se Zdeňkem Mrazčinským. Není bez zajímavosti, že Ragbista roku se stal díky Vladimírovi Škvorovi, který jej vyhlásil v roce 1973, po fotbale, hokeji a házené, teprve čtvrtým kolektivním sportem, který vyhlašoval své jedničky za rok."
Co dostávali za ceny ti ragbisté roku?
Ten první myslím, že mu trenér Škvor dal nějakou láhev s nějakým lepším mokem. Pamatuji si, že jsem asi ke třem anketám vyráběl diplomy, na kterých byly fotografie ze hry těch, kteří skončili na prvních třech místech. Od určitého roku cenou pro Ragbistu roku byl pak dres s jménem a s označením nejlepšího ragbisty, pak se předávaly různé plakety. Když později se rozšířila anketa o další kategorie třeba trenéra roku, rozhodčího, přišel jsem s tím, že by se zveřejňovaly i informace o tom, jak kdo z porotců pro koho hlasoval. Před hlasováním to každý, kdo hlasoval, věděl dopředu, ale i tak se podezřívali někteří hlasující z Moravy, že nadržují Moravákům, nebo bylo zajímavé, že třeba otec jednoho docela dobrého ragbisty umístil svého synka až na druhé místo, aby mu to někteří nevyčítali. Toto dalo sice nějakou práci navíc, ale trenéři, rozhodčí či nakonec i ragbisté zato věděli, kdo je z hlasujících považuje za nejlepší. V poslední době se ani nezveřejňuje, kdo o tom pořadí, které nakonec také není zveřejněno, rozhoduje."
Do kdy jste se o organizaci ankety Ragbista roku staral?
Já jsem byl vždy členem nějaké nevelkého týmu. Ze začátku to bylo pod vedením Petra Giacintova, později ten tým vedl vždy sekretář Unie třeba Medák a později několik let Juraj Rázga. Tím, že se zveřejnila fakta, jak kdo hlasoval, nešlo s tou anketou nijak manipulovat. Naposled jsem v tom týmu ankety pracoval, když se vyhodnocoval Ragbista roku 2006.
Proč se Ragbista roku nevyhlašoval za rok 2020?
To je další hloupost, kterou Výkonný výbor ČSRU rozhodl. Prý, že se soutěž nedohrála, že nehrál nároďák a vůbec se ragby nehrálo. Tohle také potkalo celou řadu jiných sportů a jedničky roku vyhlašovali třeba američtí fotbalisté, s kterými máme společný ten tvar míče. Myslel jsem si, že se mohlo sejít pár bývalých Ragbistů roku Kudrna, Fuchs, Brabec, Kudláček, Macháček, Šuster, Němeček a domluvit se s nimi, komu by dali oni toho ragbistu roku. Mohly se také vyhlásit jen některé další kategorie třeba trenéra roku bych navrhl udělit Janu Čížkovi z Přelouče zato, že oživil tento klub, který nakonec v té anulované soutěži odehrál jako jediný všechna utkání. Rozhodčím roku bych dal osobně jediné ženě, která dlouhodobě píská soutěže Erice a akcí roku by mohla být finanční sbírka organizovaná v době Covidu v Pragovce na nákup zařízení pro trénink nohou pro domov seniorů na Praze 9. U tohoto vyhlášení by bylo napsáno, že o tom po zralé úvaze bylo rozhodnuto hlasy bývalých ragbistů roku a bylo by o čem psát, někomu by se udělala radost a propagovala by se hra, kterou máme všichni rádi. Nevyužila se příležitost a to je škoda."
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu ... zde .
(Karolína Skálová pro ceskeragby.cz, foto: Petr Skála)