Jak mohou po dobu ragbyového klidu a nečinnosti ragbisté svůj sport více zviditelnit?
To byla jedna z otázek pro muže, kterému na den přesně před padesáti lety 2. dubna 1971 vyšel pod zkratkou (ps) jeho první článek o ragby. Od té doby už padesát let se o to zviditelnění ragby na veřejnosti snaží s přihlédnutím na v minulém i v tomto století dostupné a využívané sdělovací prostředky .
Petr Skála (* 1954) bývalý kartograf a pedagog, publicista píšící o sportu a o oboru zeměměřictví, který vystudoval na Fakultě stavebni ČVUT v Praze. Je členem RC Praga Praha od roku 1976, předtím byl členem RC Sparty Praha (1967-1975), dále je členem Klubu sportovních novinářů (2012 - dosud), České kartografické společnosti (1990 - dosud) a Asociace novinářů a publicistů cestovního ruchu (1990 - dosud).
Petr Skála se může pochlubit, že mu první článek vyšel v šestnácti letech poté, kdy přišel vyhubovat sportovním redaktorům Lidové demokracie, že tento list, který si každý den při cestě do školy kupoval, nepíše o ragby, které hrál. V redakci se od skvělého novináře píšícího především o fotbale Františka Steinera dozvěděl, že deník nepíše o ragby, protože o něm pro ně nepíše Petr Skála. Třetí den pak vyšel Skálův první článek označený autorskou zkratkou (ps). Od té doby jeho celé jméno nebo autorská zkratka byla nebo je stále k nalezení na sportovních stránkách dalších českých deníků, webů i ve zpravodajství ČTK pod stovkami textů o ragby. Jako uznávaný znalec historie hry se šišatým míčem napsal i několik publikací a do několika dalších významně přispěl.
Jak říkám ...
„Když si na to vzpomenu, tak musím uznat, že to všechno byla obrovská náhoda, že jsem potkal v redakci zrovna pana Steinera a že jsem o den později do redakce drze přinesl ten můj první článek. Měl jen pět vět a složený byl z pětašedesáti slov, dále z devíti číslovek a z těch je jedna dokonce římská. Ale pozor, vyšel v době, kdy se ve Švýcarsku hrálo MS v hokeji, o kterém se na sportovní stránce píše nejvíce. Vzpomínám si, že do redakce jsem článek přinesl napsaný ještě ručně na linkovaném papíře, neboť teprve až v červnu 1971 jsem k narozeninám dostal od rodičů příruční kufříkový psací stroj, na kterém jsem později psal další články a to nejenom do novin. Psal jsem i popisky k fotografiím, upoutávky na utkání a zpravodaj Trojka, který byl zveřejňovaný na nástěnce Sparty Praha. Ta byla tehdy umístěna ve výloze jedné hospody na tehdejší Třídě obránců míru v Praze na Letné," zavzpomínal Petr Skála na své začátky činností, které vedly vždy ke zviditelnění ragby.
Stránka Lidové demokracie z 2. dubna 1971, na které najdete první článek o ragby označený autorskou značkou (ps)
1) Kdo se z novinářů zasloužil o propagaci ragby v minulosti nejvíce?
„Jednoznačně Ondřej Sekora. Kdyby Sekoru ve dvacátých letech minulého století za jeho pobytu ve Francii, kde mimo jiné se závodníky absolvoval jako novinář i Tour de France, nezaujal také sport se šišatým míčem a pak si nepořídil a nepřeložil do češtiny pravidla, určitě bychom letos neslavili 95 let od založení ragby v tuzemsku. Sekora navíc po návratu do Brna ta pravidla ještě na pokračování uveřejňoval ve sportovním týdeniku, ve kterém byl sám redaktorem, nu a pak zorganizoval také odehrání prvního utkání, které sám rozhodoval. Obrovský význam Ondřeje Sekory pro zviditelnění ragby přesně popsal překvapivě televizní především hokejový komentátor Robert Záruba. Asi před deseti lety jsem s ním náhodou hovořil a ptal jsem se jej na ragby. Zajímal mne jeho názor, neboť on sám o ragby napsal někdy v osmdesátých letech tehdy pro Sedmičku pionýrů celostránkový článek o žákovském turnaji. Záruba k ragby měl podstatnou poznámku. Podle něho ragbisté měli obrovské štěstí, že se role zakladatele ragby ujal právě Sekora, který krásnou češtinou výstižně pojmenoval posty hráčů a další situace, které mohou nastat při ragby. Jiní sportovci podle Záruby třeba hráči amerického fotbalu už takové štěstí neměli.
Z dalších osobností je nutno připomenout Gustava Vlka, s jehož články jsem se setkal, když jsem v čítárně Národní knihovny prohlížel tehdejší poválečné časopisy. Vlk psal obsáhlé články o ragby do několika tiskovin. Našel jsem obsáhlý referát z mezistáního utkání z padesátých let třeba i v Práci, ale pak tento bývalý hráč ragby šéfoval deníku Československý sport. Vlk na ragby nezapomněl ani, když byl jako zpravodaj na ZOH v Grenoblu. Odkud třeba stačil do třísloupcového komentáře k olympiádě napsat dva sloupce o ragbyovém turnaji Poháru pěti národů, který sledoval v Grenoblu v televizi. Byl to právě Vlk, který v Československu rozšířil historku o anglickém důstojníkovi, který při vylodění invazních vojsk v roce 1944 v den D vykopl ragbyový míč směrem k německým bunkrům, u kterého byl šišatý míč jedním z britských vojáků položen jako při ragby do brankoviště.
Třetí významnou osobností bohužel nijak zvlášť oceňované ragbyové žurnalistiky byl Milan Bělohlávek. V létě 2020 jsem si v knihovně prohlížel celý ročník 1970 Československého sportu. Zajímal jsem se o další podrobnosti, jak získali mistrovský titulu hráči tehdejší Dukly Přelouč. I když sportovní deník před padesáti lety měl jen osm stran, tak v době ragbyové sezóny v něm byly v týdnu zásluhou právě Milana Bělohlávka i tři články nepočítaje k tomu fotografie, neboť ragby bylo zejména na rozbahněném trávníku v Troji pro fotografy vděčné téma," má jasno Petr Skála.
Jak mohou po dobu ragbyového klidu a nečinnosti ragbisté svůj sport více zviditelnit?
zveřejníme později, ve dnech, kdy bude v datumu číslovka 5.
(Karolina Skálová, ceskeragby.cz, foto: Petr Skála)