Máme za sebou další ragbyový rok, poznamenaný různými vládními zákazy a omezeními vyhlášenými z důvodu stále probíhající  pandemie Covidu-19. Přesto všechno se ragby v roce 2021 hrálo a tak si ten rok  proberme s ragbyovou legendou Eduardem Kr'utznerem seniorem.

První únorový víkend, kdy  se hrály zápasy v Poháru šesti národů a  prvního kola Championatu RE, který je zároveň kvalifikací na Světový pohár 2023 ve Francii, mne inspiroval k hledání příčin, trvalého propadu výkonnosti českého  ragby ve srovnáním s uniemi, které nyní úspěšně startují v této velmi náročné soutěži.

S Portugalskem, které vybojovalo po výborném výkonu cenou remízu na půdě Gruzie 25 : 25, jsme hrávali vyrovnaná utkání, Španělsko které porazilo Nizozemsko 43 : 0, jsme byli schopni porazit, Nizozemsko  jsme poráželi a  s Rumunskem jsme měli dlouhodobě velmi dobré kontakty.

Prostudoval jsem si "Strategické plány rozvoje" ČSRU od roku 2008 do roku 2021 a zjistil jsem, že žádný z cílů, které si česká  unie vytyčila, nebyl nikdy splněn, aniž odborné komise a VV analyzovaly příčiny nezdaru.   Je evidentní, že neustálé experimenty s tuzemskými   soutěžemi nepřinesly očekávaná a slibovaná zlepšení úrovně našeho ragby. To konstatují i  trenéři reprezentačních výběrů, tak proč v tom pokračujeme schválením jarní prokazatelně nenáročné jednokolové Extraligy a podzimním Pohárem? Všechny úspěšné unie v Evropě již léta organizují velmi kvalitní dvoukolové domácí soutěže, systémem podzim - jaro s finálovými play-off a play down. Vzorem by nám měli být Španělé a Portugalci, kteří úspěšně plní schválené postupné a reálné cíle, co nejvíce se přiblížit hernímu projevu zemím, které startují na Světovém poháru XV, tak na Sevens series v VII. S tím souvisí výborná práce s mládeží v Centrech talentované mládeže, velmi náročné domácí soutěže ve všech kategoriích, systematické zvyšování odborných znalostí trenérů a rozhodčích i neustále se zlepšující zájem veřejnosti o ragby.

  Musíme si přiznat, že se nám nepovedlo splnit vytyčené cíle. Výmluva na Covid je tentokrát lichá, protože Covidem byly postiženy všechny federace v Evropě. Dílčí cíle jsme sice splnili. Postup naši reprezentace U-18 a U-20 na ME jsme zvládli, ale cíl nesestoupit, se již nepodařil realizovat, zejména výkon české  „18“ značně zaostával za herním projevem ostatních účastníků. 

České  Áčko zvítězilo v Conferenci s Maďarskem i  s Lucemburskem, ale s výkony reprezetačního mužstva se slabými soupeři, nemohli být čeští  trenéři spokojeni. Skutečnou prověrkou úrovně českého  ragby bylo přípravné utkání s týmem Německa. Vysoká porážka, ale hlavně herní projev  soupeře nám ukázal,  jakou výkonnost mají mužstva v soutěži RE Trophy, kam bychom rádi postoupili.

Domácí soutěže jarní pohár a jednokolová podzimní Extraliga měly daleko k náročným soutěžím, po kterých marně volají trenéři a realizační týmy  reprezentačních celků. Druhá liga ukázala,  jaké velké problémy s hráčskými kádry měly týmy, které v ní startovaly. Mládežnické soutěže, zejména kategorie U-19 a U-16 postrádají potřebnou kvalitu pro úspěšné formování hráčů, zejména tím, že odehrávají minimální počet náročných vyrovnaných zápasů. To se plně projevilo na ME U-18 v Rusku, kde česká  reprezentace skončila na posledním místě s hrozivým skóre 8 : 164 ze tří zápasů.

Náš problém spočívá v tom, že odborné komise a VV neprovádějí hodnocení a plnění cílů, schválených Strategických plánů rozvoje ČSRU. Můžete se o tom přesvědčit na webu ČSRU, kde jsou Strategické  plány rozvoje uvedeny už od roku 2008. Bohužel zjistíte, že se České rugbyové  unii nepodařilo splnit ani jediný cíl z období 2008 – 2021 a to je opravdu važný problém. Jen připomínám cíle, které si vytyčil VV vedeným Pavlem Teličkou a kterým bylo například zajištění obliby ragby na úrovni florbalu a basketbalu, rozjezd poloprofesionální nejvyšší soutěže, start na RWC do sedmi až jedenácti let tedy do roku 2019,  start v Championship do čtyř  let  tedy do roku 2012, dostat ragby do  škol a školních osnov a  mít pravidelné přenosy z tuzemských soutěží v programu ČT Sport.

V dalším období,  kdy jsme z toho samozřejmě nic nesplnili,  následovaly další nereálné cíle, kterým bylo  ČSRU centrem moderního ragby pro střední Evropu, dohnat propastný rozdíl v pojetí českého ragby ve srovnáním s ragbyovými rozvinutými zeměmi, vytvořit náročné a komplexní domácí soutěže, spolupracovat s kvalitními zahraničními Centry talentované mládeže a ještě  navýšit počty hráčů, trenérů, rozhodčích i kvalitu soutěží. A poslední období v letech 2016-2020  mělo tyto cíle ... počet 26 až 30 týmů v našich soutěžích, které by hrály   ve třech až čtyřech výkonnostních úrovních, kvalitní systém soutěží od roku 2022 zakotvený ve Sportovním kalendářem na čtyři  roky, v rankingu WR se posunout na 25. až 28. místo, navýšit počet členů na šest  tisíc, iluzorní starty na Světovém poháru v roce 2027 a na OH v roce 2028.

Závěr je jasný, pokud si budeme stále klást ve Strategických plánech rozvoje nereálné, nesplnitelné cíle, jak ukazuje jejich výše uvedený výčet, pak se bude propad výkonnosti českého ragby jen prohlubovat, jak uvádí  Martin Kafka v Strategických plánech rozvoje, který vypracoval.

K plnění strategických cílů vytváří nyní ČSRU odbornou skupinu, pod vedením sportovního ředitele ČSRU a šéftrenéra, složenou z RT – muži XV a VII, U-23, U-20, U-18, U-16, U-14, kondičních trenérů a manažérů, tedy minimálně z 25 – 30 odborníků. Ruku na srdce,  máme skutečně tolik vysoce erudovaných expertů? Pochybnost vznáší prosazení prokazatelně velmi nevhodného systému tuzemských domácích soutěží jakými jsou jarní Extraliga a podzimní Pohár bez reprezentantů na příští dva roky. Přitom to odporuje slibu odborných komisí, že od roku 2022 bude česká  unie organizovat náročné dlouhodobé kvalitní domácí soutěže.  Ve spolupráci s předními experty ragby v Evropě jsem na unii poslal návrh na kvalitní, náročné domácí soutěže, které jsou léty prověřené, všemi úspěšnými federacemi v Evropě, bohužel jako obvykle, bez jakékoli odezvy.


Osobně mne překvapuje, že Česká rugbyová unie postrádá zdroj dat pro potřebné analýzy o počtech hráčů, trenérů atd. Stačí si pročíst všechny zápisy ze zápasů, jak extraligy, první ligy i mládežnických soutěží, základní informace tam najdete. Navíc mají naši odborníci k dispozici video záznamy ze všech extraligových zápasů, které jim  umožní sledovat výkonnost jednotlivých mužstev, reprezentantů i ostatních hráčů. V dnešní době, kdy unie hodlá ustanovit reprezentaci do 23 let, se to týká skoro každého druhého hráče, který startuje v extralize. Selským rozumem, když  tři  reprezentační týmy vyžadují minimálně 90 hráčů a v extralize hraje plus-mínus 200 hráčů, bude každý třetí hráč ligový hráč reprezentantem. 

Metodická komise ČSRU uvádí, že dochází k nárůstu členské základny, ale už neuvádí, že se to týká pouze těch nejmladších mládežnických kategorií. U mužů nastal tak velký úbytek hráčů, že žádný klub už nemá rezervní tým a tím pádem Unie už dva roky nepořádá tak důležitou soutěž  „Naděje“ pro mladé talentované hráče. Výmluva na Covid tentokrát odpadá, protože nadějná soutěž  skončila ještě před pandemii.

    Ragby o „VII“ hráčích nemohu hodnotit pro nedostatek potřebných informací, ale při sledování WR Sevens Series je jasné, že se nám špičkové sedmičkové ragby neustále vzdaluje. Dnes je to samostatná disciplína, které se věnují specialisté - atleti haut-performance. Projekt Dukla má jednu nevýhodu, protože výběr hráčů se omezuje pouze na hráče z Prahy a blízkého okolí, Moravané mají smůlu.  Navíc odporuje Stanovám ČSRU, stejně jako World Rugby, které neumožňují start hráčů za dva kluby notabene, který není členem naši Unie.

  Stejně tak nemohu hodnotit ženské ragby, protože  všechny kluby mají velké problémy  se stálým úbytkem hráček. Dnes už žádný klub nemá 15 hráček, což znamená, že Unie nemůže pořádat soutěž pro XV ragby. Řešení vytvořit „společenství“, se ukázaly jako kontraproduktivní, neboť řada hráček z těchto slepenců  s ragby skončila. Absence domácí soutěže samozřejmě negativně poznamená výkonnost  reprezentačního družstva žen XV v ME.

   Jednou z příčin  neustálé stagnace je neplnění čl.11, Soutěžního řádu ČSRU o povinnosti, provádět vyhodnocení ukončených soutěží,  odbornými komisemi v součinnosti s kluby, které v nich startují. Soutěžní řád je závazným dokumentem a musí být respektován všemi složkami naši unie.

Český herní systém soutěží jaro – podzim,  který je, jak víme,  v Evropě raritou,  ukládá  odborným komisím ČSRU provést vyhodnocení uplynulé sezony. Ostatní unie ve světě, včetně Rugby Europe provádějí sice analýzy až po skončení sezony podzim – jaro. V Česku se bohužel hodnocení neprovádějí vůbec.  

Stejná hodnocení musí provádět Realizační týmy po odehraných mezinárodních zápasů, společně s Metodickou komisí. Tady bych se zmínil o zcela nepovedeném zájezdu výběru U-16 do francouzského Lyonu, kde hráči odehráli pouhých 35 minut s místním klubem LOU a poté se vrátili domu. Kdo to schválil, kdo za to odpovídá, jaká je zpráva z tohoto zájezdu?

     Ke kladům za uplynulé období rozhodně patří návrat k tradičním zápasům mezi Čechy a Moravou, které se sice ještě neuskutečnily, ale je to posun vpřed. Stejně tak zřizování Center talentované mládeže je cesta k lepší úrovni našeho mládežnického ragby, ale aby to byl úspěšný krok, tak je třeba vypracovat Jednotný tréninkový systém, včetně jednotné testovací baterie, které budou závazné pro všechna Centra. To umožní pravidelné kontroly, analýzy a případné úpravy.

   Závažným nedostatkem  roku 2021 je překročení schváleného rozpočtu o celých 2,7 milionu. Navíc vedení Unie počítá s tím, že v letošním roce by mohl deficit dosáhnout až 4 milionů korun. Problém spočívá v tom, že dle Stanov ČSRU svou roli neplní Dozorčí rada, která podle čl.XIV, pod číslem 4 – provádí kontroly hospodaření VV ČSRU, sekretariátu a odborných komisí, čís.5 podle plánu kontrol (zřejmě není, dříve to bylo kvartálně), čís.6 – všichni členové ČSRU a sdružených spolků jsou povinny poskytovat členům Dozorčí rady, úplné a pravdivé informace o předmětu šetření a poskytovat všechny požadované podklady. Je tedy třeba, aby Dozorčí rada provedla hloubkovou detailní kontrolu (za co, kolik a komu) hospodaření ČSRU za roky 2020 a 2021, jak ji ukládají  Stanovy.

  Závěrem bych všechny čtenáře tohoto ohlédnutí za rokem 2021 rád ubezpečil, že jediným cílem mých připomínek k činnosti českého ragbyového hnutí, je snaha vrátit českému ragby  hodnoty postavené na vzájemném respektu, smyslu pro fair-play, s cílem dosahovat co nejlepších výsledků jak na sportovním poli, tak na bázi upřímných mezilidských vztahů," uzavřel svůj pohled na rok 2021 Eduard Krützner senior.

---

Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu?
Více na facebookovém profilu webu ... zde .

---