V týmu Old Boys  Pragy, který nastoupil proti  Czech Stars se v pragovácké sestavě sešli dokonce čtyři prezidenti pragováckého klubu, z nichž dva Miroslav Fuchs a Luděk Kudláček byli v minulém století vyhlášeni dokonce Ragbistami roku. Dále jeden ze čtyř mužů v čele ragbistů Pragy Zdeněk Žák byl na hřišti nejstarším hrajícím hráčem, zato současný prezident Pavel Syrový byl   zase z těch všech žijících a na oslavách klubu také hrajících    prezidentů nejmladší.  Miroslav Fuchs si v útoku zahrál zase se svými synky Jakubem a Filipem, kteří se již věkem stanoveným hranicí 35 let stali rovněž veterány jako jejich tatínek, který je uváděný v klubové kronice coby ragbista, jež v lize za Pragu dosáhl nejvíce bohužel zatím nesečtených bodů. 

 "Ostatně, ať někdo dokáže, že to není pravda," zaslechli jsme v rozhovoru s pamětníky, když se probíral nejvíce bodující ragbista Pragy.

V posledním plánovaném zápase oslav  se utkal tým mužů Pragy, který dosáhl na stříbrné medaile v netradičně krátké pouze tří měsíce trvající extralize proti české reprezentaci U23. O přestávce zápasu mužů, který Praga vyhrála 19:17,   se zase utkaly mezi sebou děti ve věku do U8.

Na závěr sportovní části oslav pak na hřišti proběhla slavnostnější část, při které  Pavel Syrový a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík předali dárky a květiny legendám Pragy, které se narodily před nebo  krátce poté od roku 1944, kdy vysočanský ragbyový klub byl založený.

Pak se všichni, kdo v tu chvíli byli na hřišti,  usadili na svahu za východní ragbyovou brankou, aby tu mnohahlavou sešlost (myšleno od slova sejít se nikoliv od přídavného jména sešlý)   se pokusilo několik fotografů  vyfotografovat někteří dokonce i  fotoaparátem. 

A to ještě nebylo všechno. Kolem 19 hodiny to nad ragbyovým hřištěm zadunělo, neboť účastníkům oslav zahrála v podvečer  skupina Vítkovo Kvarteto. 

Souběžně s programem na ragbyovém hřišti probíhal sportovněkulturní program v parku Zahrádky.

   Jak říkám   ...

"Byl to opravdu nezapomenutelný zážitek, setkat se po létech s kamarády, s kterými jsem před léty hrál, ale hlavně s těmi, které jsem léta trénoval. Dobré jídlo, dobré pití a prima hudba, vytvořilo ten opravdový třetí poločas, jak se na ragby sluší. Nikomu se nám nechtělo domů a tak se slavilo až do pozdních nočních hodin. Stálo to opravdu za to a věřím, že všichni účastníci, kterých bylo nespočetně, odcházeli s dobrým pocitem, že si vybrali ten nejlepší sport na světě," napsal v  pravidelném komentáři, jehož plné znění si přečtete později,  Eduard Krützner senior.